Briefing notes CEDEFOP

2017

Říjen 2017

Očekávání dovedností: pohled do budoucnosti

Očekávání dovedností (skills anticipation) může být mocným politickým nástrojem pro rozhodování

Věci se mění. Bylo by užitečné vědět, jak se trh práce bude transformovat na základě vývoje v technologiích, klimatických změn a demografického vývoje. Jednotlivcům by bylo velmi ku prospěchu, kdyby věděli, jaký typ vzdělání a školení mají podstoupit; kdyby podniky věděly, jaké dovednosti potřebují; kdyby politici mohli adaptovat vzdělávací a školící systémy na základě potřeby nových dovedností.

Labour market and skills intelligence (LMSI), který poskytuje informace o současných a budoucích trendech na trhu práce a trendech v potřebách dovedností, může pomoci lidem, podnikům a politikům činit informovaná rozhodnutí. 

Celý článek je k dispozici v anglickém zde, na stránkách Cedefopu.

 

Červenec 2017

Lidé, stroje, roboti a dovednosti

Technologická nezaměstnanost je opakující se téma, nezaměstnanost v digitálním věku však bude záviset na lidské, nikoli umělé, inteligenci.

Vzhledem k  předpovědím, že téměř polovina pracovních míst v pokročilých ekonomikách bude automatizována, je nadšení z čtvrté průmyslové revoluce zbarveno obavami, že lidé buď ztratí svou práci a nahradí je roboti a stroje, nebo že nebudou schopni najít si v nové digitální éře vhodnou práci.

Ke změnám zcela jistě dochází. Výzkum CEDEFOPu zaměřený na dovednosti a práci (European skills and jobs survey, ESJS) zjistil, že napříč 28 členskými státy EU 43 % dospělých zaměstnaných respondentů pocítilo, že se technologie, které v práci používají, během posledních pěti let změnily a učinily tak práci některých lidí náchylnou k automatizaci. 47 % respondentů odpovědělo, že se proměnily jejich pracovní metody a praktiky. Některé sektory se mění rychleji než jiné – 57 % dospělých zaměstnaných v ICT a 27 % zaměstnaných v ubytování a pohostinství  uvedlo, že v posledních pěti letech zaznamenali změny.

Je důležité pochopit, že jsou různé způsoby, jakými technologie mění svět práce: nahrazení práce, vytváření práce a transformace práce.

Celý článek je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

Leden 2017

Formování, využívání a osvětlování politiky odborného vzdělávání a přípravy

Zpráva Cedefopu shrnuje priority a plánované aktivity centra na období 2017–20

Trh práce ještě nikdy nebyl statický. Vždy reagoval na ekonomické změny a na rytmus technologického pokroku. Pracovní síla se vždy musela přizpůsobovat měnícím se potřebám trhu práce. V dnešní době není výzvou změna samotná, ale tempo a rychlost změn. Telefonu trvalo 75 let, než měl 50 milionů uživatelů, mobilní telefon má již po 20 letech od svého nástupu 2 miliardy uživatelů. Dle odhadů Světového ekonomického fóra (The World Economic Forum, WEF) budou dvě třetiny dětí, které dnes vstupují do základních škol, vykonávat zaměstnání, která v současné době ještě neexistují. Bez stálého rozvoje odpovídajících dovedností hrozí pracovníkům a podnikům, že zůstanou pozadu.

Evropská politika odborného vzdělávání a přípravy se proměnila, aby byla schopná poskytnout lidem a podnikům dovednosti, které aktuálně potřebují. Stále roste úroveň dosaženého vzdělání a zároveň klesá počet těch, kteří předčasně ukončují školní docházku. Dva hlavní cíle vytyčené Evropskou unií byly téměř dosaženy: 40 % 30- až 40letých s ukončeným terciárním vzděláním a snížená míra předčasných odchodů pod 10 % do roku 2020. Tento úspěšný proces podpořila spolupráce mezi Evropskou komisí, členskými státy Evropské unie a sociálními partnery, kterou posílila činnost Cedefopu. Třetí cíl Evropské unie, který se týká účasti 15 % dospělých na celoživotním učení, je ale bohužel ještě v nedohlednu. Také stoupl nesoulad v kvalifikacích. V mnoha členských zemích je stále vysoká nezaměstnanost mladých, zároveň je zde ale nedostatek absolventů středních a vysokých škol se zaměřením na přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematiku (tzv. STEM obory). Proto je nutné, aby se politika odborného vzdělávání a přípravy byla schopná přizpůsobit novým požadavkům. Evropská komise v červnu 2016 vyhlásila s využitím dat a analýz Cedefopu Novou agendu dovedností pro Evropu (New skills agenda). Ta má kromě jiného poskytnout pomoc celkem 70 milionům Evropanů, kteří neumějí číst a psát, kterým chybí adekvátní digitální dovednosti a nemají znalosti základních početních úkonů, a jsou proto v současné době nejvíce znevýhodněni. Proto také vznikl nápad a potřeba zvýšit kvalitu a relevantnost dovedností, zviditelnit kompetence a kvalifikace, usnadnit jejich porovnávání a poskytnout více informací o vývoji kompetencí...

Úplný překlad zprávy v českém jazyce najdete v Zpravodaj NÚV 3/2017. Celý článek je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

2016

No. 12/2016 Rámce kvalifikací v Evropě - vývoj v roce 2016

V uplynulých deseti letech byly na základě Doporučení o evropském rámci kvalifikací z roku 2008 vytvářeny národní rámce kvalifikací (NQF). Rámce začínají fungovat v praxi a je nutné klást si otázku, jaký dopad a jakou přidanou hodnotu mají. Jakou měrou přispívají rámce, které fungují na sektorových, národních a regionálních úrovních, k rozvoji vzdělávací (a zaměstnanostní) politiky a konkrétních postupů a metod? Jsou užitečné pro žáky a studenty? Jakým způsobem? Studie vzniklé v Cedefopu poukazují na několik oblastí, ve kterých se již začíná vliv národních rámců kvalifikací pozitivně projevovat. Úspěšnost těchto „mladých“ rámců bude záviset na tom, zda budou využívány jejich koncovými uživateli, tedy žáky a studenty, zaměstnavateli, poskytovateli vzdělání a odborné přípravy a dalšími aktéry. Vývoj v roce 2016 svědčí o rostoucím zájmu o rámce ze strany těch, kteří jsou zodpovědní za tvorbu politik v daných zemích.

TVORBA NÁRODNÍCH RÁMCŮ KVALIFIKACÍ: SOUČASNÝ STAV

V 39 zemích, které v současné době spolupracují na rozvoji Evropského rámce kvalifikací , vzniklo celkem 43 národních rámců kvalifikací. Mnoho z nich bylo přímo integrováno do národních systémů vzdělávání, odborné přípravy a kvalifikací a stále více je vnímán jejich vliv na jednotlivé politiky a konkrétní opatření. Zatímco všechny národní rámce usilují o zvýšení transparentnosti kvalifikací, a to především díky využití výsledků učení, dospěly některé rámce do dalšího vývojového stadia: podporují přímo reformní snahy, například napomáhají jednotlivcům popsat a zdokumentovat zkušenosti získané během celoživotního učení a zesilují vazby mezi světem vzdělávání a světem práce.

SITUACE NA KONCI ROKU 2016: 

  • Itálie vytvořila národní registr kvalifikací, který zahrnuje i národní rámec regionálních kvalifikací . Španělsko dokončuje rámec pro celoživotní učení. Země, které se ke spolupráci na tvorbě Evropského rámce kvalifikací přidaly v posledních dvou letech (jako např. Albánie, Bosna a Hercegovina a Srbsko), stále pracují na tvorbě a (částečně) na oficiálním schválení nebo úpravách svých národních rámců kvalifikací. 
  • 32 zemí již oficiálně přijalo své národní rámce. Mezi poslední země, ve kterých proběhlo oficiální přijetí na politické a právní úrovni, patří Rakousko (v březnu 2016), Polsko (v lednu 2016), Slovinsko (v prosinci 2015) a Švédsko (v říjnu 2015). 
  • 35 zemí pracuje na vytvoření komplexních národních rámců kvalifikací, které zastřešují všechny typy a úrovně kvalifikací (podobně jako v roce 2015). 
  • 28 zemí představilo přiřazovací zprávy, které jasně ilustrují vazby mezi národními rámci a Evropským rámcem kvalifikací (26 zemí v roce 2015).  
  • 26 zemí (z toho 24 v roce 2015) propojilo své kvalifikace s rámcem pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (QF-EHEA) , 17 zemí tak učinilo společně s přiřazením k Evropskému rámci kvalifikací (z toho 15 v roce 2015).

Tato čísla jasně ukazují, že v Evropě převažují komplexní národní rámce kvalifikací, které v sobě zahrnují všechny typy a úrovně kvalifikací. To dokládá, jak významný vliv měl a jakou inspirací byl pro tvorbu národních rámců Evropský rámec kvalifikací pro celoživotní učení. Oblibu komplexních rámců kvalifikací dokládá také fakt, že národní autority měly tendenci spojovat proces přiřazování k EQF s aktivitami směřujícími k propojení svých rámců s rámcem pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA, Boloňský proces).

ZVIDITELNĚNÍ NÁRODNÍCH RÁMCŮ KVALIFIKACÍ

Řada zemí v současné době systematicky uvádí na všech vydávaných dokumentech dokládajících získanou kvalifikaci (certifikátech a diplomech, ale také na Europass – dodatku k diplomu a dodatku k osvědčení) úrovně národního a Evropského rámce kvalifikací. Důležité je také to, že národní (a evropské) databáze kvalifikací obsahují relevantní informace a v ideálním případě i strukturují informace týkající se kvalifikací v souladu s rámcem dané země. V tomto ohledu země dělají velký pokrok. Dánsko a Litva byly první země, které již v roce 2012 uváděly na svých certifikátech získaných v rámci odborného vzdělávání odkaz na úrovně Evropského a národního rámce kvalifikací. Do listopadu 2016 začalo celkem 20 zemí uvádět odkazy na úrovně na dokumentech týkajících se národních kvalifikací nebo v databázích. Patří mezi ně Dánsko, Česká republika, Estonsko, Francie, Německo, Řecko, Island, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Černá Hora, Norsko, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko, Švýcarsko a Velká Británie (viz tabulka). Některé země, jako například Rakousko, Belgie (Flandry a Valonsko), Bulharsko, Maďarsko a Polsko, uvedly, že mají v plánu splnit tento cíl v roce 2017. 

Tabulka: Zviditelnění národních rámců kvalifikací pro občany jednotlivých zemí – odkaz na úrovně národního rámce kvalifikací na diplomech a dokladech o získaných kvalifikacích. Tabulka vychází z chystané analýzy týkající se zavádění národních rámců kvalifikací vytvořené Cedefopem, 2016

Žádné ze zemí se prozatím nepodařilo uvést odkaz na úrovně Evropského a národního rámce kvalifikací na všech dokumentech dokládajících získanou kvalifikaci. V tomto ohledu je pokrok patrný zejména v oblasti odborného vzdělávání (počáteční a/nebo další odborné vzdělávání a příprava), v menší míře pak u kvalifikací získaných v rámci všeobecného vzdělávání. Pouze v omezené míře nalezneme odkazy na úrovně národního a Evropského rámce kvalifikací u vysokoškolských kvalifikací. Výjimku tvoří pouze dodatek k diplomu. Tato situace odráží skutečnost, že o tom, zda budou na certifikátu uvedeny odkazy na národní či Evropský rámec kvalifikací, rozhoduje sama každá (autonomní) instituce vydávávající daný dokument. Tabulka přehledně ilustruje, jakým způsobem jsou úrovně kvalifikačních rámců uváděny na dokladech vydávaných zeměmi, které spolupracují na tvorbě Evropského rámce kvalifikací.

VÝSLEDKY UČENÍ

Z nedávného výzkumu, který se týkal využívání výsledků učení, jasně vyplývá, že národní rámce kvalifikací přispěly výraznou měrou ke komplexnějšímu využívání výsledků učení v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. V několika zemích, jako jsou například Rakousko, Island a Polsko, se staly výsledky učení základem národních politik týkajících se celoživotního učení. Jasně je tak vyjádřena snaha o efektivnější a flexibilnější propojení počátečního a dalšího vzdělávání. Jiné země, například Švédsko, používají výsledky učení k tomu, aby zahájily dialog se zástupci trhu práce, a vytvořily tím vazbu na celou řadu vzdělávacích aktivit, které se odehrávají mimo formální vzdělávání.

ZAPOJENÍ VŠECH ZAINTERESOVANÝCH STRAN

Nová generace národních rámců kvalifikací vzniklých napříč Evropou přispěla k zahájení užší spolupráce mezi zástupci různých vzdělávacích subsystémů, zástupci vzdělávání a světa práce, kteří spolu dosud nebyli zvyklí komunikovat. Prozatímní zkušenosti všechny strany vnímají pozitivně a jednotlivé země signalizují, že budou nadále pokračovat tímto vytyčeným směrem. Tato snaha byla potvrzena přijetím právních předpisů týkajících se národního rámce kvalifikací, které jasně definují roli a zapojení všech zainteresovaných stran. To je zárukou toho, že zapojení všech stran, které bylo zahájeno v počáteční fázi, kdy byly rámce vytvářeny, bude pokračovat i v následné realizační fázi. 

OTEVÍRÁNÍ SE SMĚREM K SOUKROMÉMU A NEFORMÁLNÍMU SEKTORU

Mezi zeměmi existuje rostoucí trend koncipovat své rámce tak, aby zahrnovaly kvalifikace i z oblasti dalšího vzdělávání a odborné přípravy. To posiluje vazby mezi počátečním vzděláváním a přípravou (poskytovanými zejména veřejnými institucemi) a dalším vzděláváním (nabízeným většinou soukromými poskytovateli a poskytovateli neformálního vzdělávání). Aktivity realizované v zemích jako Nizozemsko a Švédsko dokládají tento trend, který se týká rozšiřování rozsahu a dosahu národních rámců kvalifikací.

EVROPSKÝ RÁMEC KVALIFIKACÍ: SOUČASNÝ STAV

Do prosince 2016 všechny přiřadily své národní rámce kvalifikací k Evropskému rámci kvalifikací tyto země: Rakousko, Belgie (Flandry a Valonsko), Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Island, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Litva, Lucembursko, Malta, Černá Hora, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie (Anglie, Skotsko a Wales). Další tři země (Kypr, Slovensko a Rumunsko) v současné době diskutují své přiřazovací zprávy s Poradní skupinou pro Evropský rámec kvalifikací. Lze očekávat, že zbývající země budou následovat v letech 2017–18, což znamená, že první fáze přiřazování k Evropskému rámci kvalifikací je téměř dokončena. Po dokončení této první fáze budou následovat pravidelné revize v případě, že v daných zemích dojde k významným změnám, neboť se ukázalo, že implementace Evropského rámce kvalifikací je nikdy nekončící proces. Estonsko a Malta prezentovaly své revidované zprávy v roce 2015. Pro Maltu to byla od roku 2009 již čtvrtá revize.

Úplný překlad zprávy v českém jazyce in Zpravodaj NÚV 1/2017. Celý článek je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

No. 5/2016 Nedostatek kvalifikací a nadbytek povolání v Evropě

Listopad 2016

Poznatky Cedefopu o tom, po kterých povoláních je vysoká poptávka a proč

"Tvůrcové evropských politik se dlouhodobě zajímají o rozsah, příčiny a důsledky nesouladu v dovednostech a kvalifikacích ve vztahu k požadavkům pracovního trhu. Problémy, které představuje nedostatek kvalifikovaných sil a naopak jejich přebytek, jsou zvláště závažné. Cedefop proto vyvinul inovativní přístup ke sledování a vyhodnocování rizik, který pomáhá identifikovat povolání, na něž by se vzhledem k jejich nesouladu s potřebami trhu práce měli tvůrcové politik na evropské i národní úrovni prioritně zaměřit. Tento přístup také nabízí odpověď na to, proč k dovednostnímu a kvalifikačnímu nesouladu dochází.

Prioritní povolání, jimž je potřeba věnovat pozornost z důvodu kvalifikačního nesouladu (angl. mismatch priority occupations – dále MPO) jsou ty, jejichž kritický nedostatek nebo přebytek má závažné důsledky pro národní hospodářství (včetně strategických odvětví) a pro vzdělávání a odbornou přípravu. Cedefop využívá celou řadu ukazatelů, které odhalují kvalifikační nesoulad na trhu práce; tyto ukazatele dále propojuje s kvalitativními poznatky získanými od národních expertů. Tímto způsobem byly identifikovány MPO pro každý členský stát EU.

MPO, které na trhu práce čelí nedostatku kvalifikovaných pracovních sil, jsou v rámci EU směsicí regulovaných a neregulovaných odborných povolání na vyšších úrovních kvalifikace. Mezi prvními pěti v žebříčku nedostatkových MPO jsou odborníci v oblasti ICT; lékaři; experti v oblasti přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM); zdravotní sestry a porodní asistentky; učitelé. Mezi nedostatkové MPO na střední úrovni kvalifikace patří kuchaři, svářeči a řidiči kamionů.

Přesto, že přebytkovým kvalifikacím se věnuje menší pozornost než kvalifikacím nedostatkovým, jsou důležitým prvkem kvalifikačního nesouladu také oblasti, v nichž je nedostatečná poptávka po dostupných kvalifikacích. Přebytek kvalifikací představuje nesprávné přidělování zdrojů a ztrátu investic do vzdělávání a odborné přípravy.

Přebytek MPO v EU zahrnuje povolání v oblasti stavebnictví a souvisejících obchodních činností, pracovníky v těžařství, konstrukci, výrobě a dopravě, operátory strojů a zařízení, nekvalifikované pracovníky, sekretářky, zapisovatele a specialisty pro vkládání dat do počítače, specialisty v oblasti sociální práce a pracovníky církví.

Aby bylo možné zvolit co nejefektivnější opatření pro řešení problému nedostatku a přebytku kvalifikací na pracovním trhu a identifikovat MPO, je nutné pochopit, proč tyto jevy vznikají.

Důvody pro nedostatek

Odborníci v oblasti ICT a STEM

V rámci EU je jednou z hlavních příčin nedostatku odborníků v oblasti ICT a STEM na trhu práce nedostatečný přísun absolventů středoškolského a vysokoškolské vzdělání v těchto oborech, který nepokrývá vzrůstající poptávku po odbornících ICT a STEM na trhu práce. Příliš málo mladých lidí si volí vysokoškolské vzdělání v oblasti STEM. Vstupní požadavky a míra předčasného ukončování studia jsou vysoké a zastoupení žen oproti mužům je v těchto oborech nízké. V některých zemích EU je počet odborníků snížen v důsledku „odlivu mozků“, jelikož vysoce kvalifikovaní experti v oblasti STEM odcházejí za pracovními příležitostmi do jiných zemí. Nedostatek profesionálů se stává vysoce naléhavou zejména v souvislosti s rostoucí poptávkou po odbornících v oblasti STEM vzhledem ke značnému množství profesí, v nichž mohou najít profesní uplatnění. Pracovní příležitosti pro tyto odborníky se dále rozšiřují. Rozvíjející se „zelené odvětví“, jako jsou například ekologické stavebnictví a výroba vozidel na elektrický pohon, také vyžadují profesionály v oblasti STEM.

Avšak navzdory poptávce, některá povolání v oblasti STEM nejsou atraktivní. Jedním z důvodů, proč je o tato povolání ze strany uchazečů menší zájem, je nejistota zaměstnání. Někteří vědci a výzkumní pracovníci jsou zaměstnáváni na krátkodobé smlouvy a odborní pracovníci na vysokých školách mají relativně nízké platy. Významné množství absolventů STEM nachází zaměstnání v jiných odvětvích, jako například v Bulharsku. Povolání v oblasti STEM jsou také stále náročnější. Kromě technických a praktických poznatků se po odbornících v oblasti STEM stále více požadují vysoce rozvinuté "měkké" dovednosti, jako je znalost cizích jazyků, vedení pracovníků, komunikace, řešení problémů a projektové řízení.

Tato situace je podobná také pro odborníky v oblasti ICT, po nichž stoupá poptávka z různých důvodů. Přispívajícími faktory jsou zejména růst v oblasti služeb, technologický pokrok, který umožňuje přenášet práci do virtuálního pracovních prostředí, a nárůst ICT start-upů. Digitalizace ekonomiky také znamená, že činnosti ICT a nutnost zaměstnávat ICT profesionály zapustily kořeny téměř ve všech hospodářských odvětvích. Rostoucí potřeba sbírat a analyzovat podniková interní data s cílem zvyšovat kvalitu výroby a služeb poptávku pro profesionálech v oblasti ICT zvyšuje.

Kvalifikační nedostatky vyplývají rovněž z překotného rozvoje ICT, které podněcují vznik nových kvalifikací, zatímco jiné v jeho důsledku zastarávají. Tempo technologických změn je velkým problémem pro vzdělávání a odbornou přípravu, které nestačí s technologickým vývojem držet krok. Zaměstnavatelé ve Spojeném království vyjádřili obavu, že současné kurzy nemusí být schopny vybavit absolventy správnými dovednostmi. Jsou znepokojeni zejména skutečností, že kurzy ICT zaostávají za technologickým pokrokem a studenti nemají dostatečné praktické zkušenosti.

Zdravotničtí pracovníci a učitelé

Stárnoucí populace Evropy je také příčinou nedostatku kvalifikovaných pracovníků v oblasti zdravotnictví a učitelů, ale z různých důvodů. Očekává se, že mnoho učitelů odejde v příštím desetiletí do důchodu a nedostatek učitelů vyplývá z potřeby je nahradit. Pro zdravotnická povolání je to naopak sama stárnoucí společnost, která zvyšuje poptávku po sociální péči a zdravotnických službách.

Nedostatek kvalifikovaných lékařů, zdravotních sester, porodních asistentek a učitelů ovlivňují i některé běžné důvody. Jedním z nich jsou vysoké vstupní požadavky pro získání kvalifikace. Vstup do zdravotnických profesí s vysokou úrovní kvalifikace je vysoce selektivní a studium trvá dlouho. Vstupní požadavky se změnily i pro některá učitelská povolání v důsledku zavedení specifických minimálních požadavků, jako je znalost cizích jazyků a počítačové dovednosti v Nizozemsku.

Nicméně existují i jiné důvody ovlivňující nedostatek odborníků v těchto oborech, které se netýkají kvalifikací. Tyto důvody zahrnují neatraktivní pracovní podmínky, jako jsou stresující pracovní prostředí a záporný růst reálných mezd v odvětví, což může odrazovat mladé lidé od vstupu do určitých profesí.

V některých zemích má učitelské povolání negativní obraz a platy ve školství jsou nízké. Zdravotnická povolání často vyžadují práci na směny a o víkendech a vyznačují se vysokou fluktuací personálu. Vzrůstající počty zdravotníků hledají profesní uplatnění v jiných odvětvích s lepšími pracovními podmínkami, jako jsou biotechnologický či farmaceutický průmysl, nebo jako dodavatelé zdravotnického zařízení.

Pro země, které vstoupily do EU po roce 2004, jako je Bulharsko, Maďarsko a Slovensko, je příznačná emigrace zdravotníků za lepšími pracovními podmínkami, včetně vyšší mzdy, do jiných zemí. Starší členské státy, jako je Německo a Lucembursko, naopak čelí obtížím při náboru pracovníků do zdravotnických profesí ze zahraničí. Problémy s náborem a udržením zdravotnických pracovníků může být problematické ve venkovských oblastech a malých městech. To se týká například Dánska, Chorvatska, Lotyšska a Rakouska. Přebytek pracovníků ve zdravotnictví má pouze Nizozemsko (viz rámeček). 

Přes silný růst počtu lidí zaměstnaných ve zdravotnictví v období 2008 – 2012 se v Nizozemsku očekává velký přebytek zdravotnických pracovníků. Tlak na rozpočet ze strany pojišťoven a rozpočtové škrty ve veřejném zdravotnictví sníží počet pracovních příležitostí. Příliv absolventů zdravotnických oborů bude však i nadále vysoký, což povede k nadbytku pracovníků v oblasti osobní péče, zdravotních sester, porodních asistentek a dalších zdravotnických pracovníků.

 

 

 

 

 

Další MPO

Některé členské státy, jako například Estonsko a Francie, čelí nedostatku odborníků v právnických profesích. Jelikož v roce 2020 asi třetina estonských soudců získá nárok na odchod do důchodu, předpokládá se, že poptávka po soudcích v Estonsku se rychle zvýší. Nedostatek soudců vzniká také z toho důvodu, že pouze relativně malá skupina právních odborníků splňuje požadavky na pozici soudce.

Jiné země, jako je Irsko, Lucembursko, Maďarsko a Spojené království, mají nedostatek profesionálů v oblasti financí. Během hospodářské krize, která započala v roce 2008, zaniklo ve Spojeném království mnoho pracovních ve finančním sektoru, ale v souvislosti s tím, jak se odvětví zotavuje, roste poptávka po kvalifikacích, které dlouhotrvající problémy s náborem finančních odborníků zhoršují. Mezi firmami vládne urputná konkurence při náboru odborníků s dovednostmi, jako je plánování, správa financí, investice a kvantitativní analýza.

Poptávka po architektech se „zelenou“ specializací je na vzestupu, což je případ Itálie, kde mají zákazníci větší obavy o životní prostředí. Nedostatek kvalifikací v těchto případech souvisí spíše s nedostatkem speciálních dovedností, které zaměstnavatelé požadují, než s nedostatečným počtem architektů.

Příčiny přebytku kvalifikací

Přebytek kvalifikací vzniká tehdy, když poptávka po povolání klesá. Příčiny poklesu poptávky se však liší u různých profesí. Ekonomická recese snížila dostupnost pracovních míst v konkrétních odvětvích, jako je stavebnictví a zemědělství. Kvůli vysokým nákladům se část výroby přemístila mimo EU, což vedlo ke snížení počtu pracovních míst pro manuální pracovníky. V důsledku zvýšení digitalizace zaniklo mnoho pracovních míst, a to nejen ve výrobě, ale také v sektoru služeb. Mnoho povolání zahrnujících rutinní úkoly, jako je například vkládání dat do počítače, bylo nahrazeno technologií. Byla nahrazena i některá obchodnická povolání, jelikož lidé nakupují nebo platí za zboží a služby přímo online. K přebytku pracovníků v sociální a náboženské oblasti dochází proto, že stále méně lidí vyhledává jejich služby.

Řešení nedostatku kvalifikací

Členské státy využívají různá opatření ke snížení nedostatku a přebytku kvalifikovaných pracovních sil na pracovním trhu. Tato opatření zahrnují podněcování nabídky:

  • prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy;
  • využíváním rezerv v pracovnících a jejich kvalifikacích;
  • zvyšováním kvalifikace zaměstnanců.

Národní strategie

V jednotlivých zemích byly zvoleny různé přístupy ke zlepšení vzdělání. Některé země vytvořily národní strategie zaměřené na povzbuzování lidí ke studiu a práci v oblastech, jako jsou STEM, ICT a výzkum a vývoj. V Nizozemsku se například dohodly vzdělávací instituce se zaměstnavateli, zaměstnanci, tzv. „top-sektory“, regionálními samosprávami a ústředními vládními institucemi a vytvořily národní technologický pakt. Jedná se o partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, které bylo vytvořeno s cílem najít způsob, jak uspokojit poptávku nizozemského trhu práce po vysoce kvalifikovaných pracovnících v oblasti technologií. Technologický pakt vymezuje tři akční priority pro období do roku 2020. První si klade za cíl zvýšit počet žáků, kteří se rozhodnou studovat technologické obory. Záměrem druhá je zvýšení počtu absolventů s technologickou kvalifikací, kteří vstoupí do zaměstnání v technologických odvětvích. Třetí se zaměřuje na udržení pracovníků ohrožených ztrátou zaměstnání nebo marginalizací v technologických odvětvích.

Lepší využití dostupných zdrojů

Aby bylo možné lépe využívat existující nabídku pracovních sil, vyvinuly veřejné agentury práce a služby zaměstnanosti řadu iniciativ, jejichž cílem je vybavit nezaměstnané osoby kvalifikacemi, které jsou žádané na trhu práce. Rakouská veřejná služba zaměstnanosti, například vyvinula platformy na hledání práce, díky níž přicházejí uchazeči o zaměstnání, jimž chybí kvalifikace nebo jejichž současná kvalifikace není aktuální, do kontaktu s firmami, které potřebují získat pracovníky s novými kvalifikacemi a jsou ochotní zájemce v těchto kvalifikacích proškolit.

Platformy na hledání práce jsou široce využívány na různých regionálních trzích práce. Aktivity, které se v jejich rámci konají, zahrnují vypracování a akceptaci individuální cesty k začlenění či opětovnému začlenění lidí do pracovního trhu. K tomu dochází prostřednictvím kariérového poradenství, odborného vzdělávání či školení, aktivního hledání zaměstnání a pracovní zkušenosti. Míra úspěšně začleněných účastníků, kteří získali po absolvování programu získávání pracovních zkušeností stálou práci, se odhaduje na více než 80 %.

Dalším opatřením je podpora užší spolupráce mezi podniky a vysokoškolskými institucemi tak, aby kvalifikace lépe odpovídaly potřebám pracovního trhu. Od roku 2014 EPSI v Nantes (jedna z osmi škol ve Francii, která se zaměřuje na vzdělávání odborníků v oblasti výpočetní techniky) připravuje zájemce na povolání konzultant v oblasti výpočetní techniky. Program každoročně přijímá 30 uchazečů o zaměstnání starších 45 let. Kurz je cílen na uspokojení kvalifikačních potřeb tři místních digitálních servisních firem, v budoucnu ale rozšíří svoji působnost i do dalších regionů.

Národní opatření týkající se efektivnějšího využívání rezerv v kvalifikacích pracovníků zahrnují podněcování žen, aby studovaly vědecké a technické obory, a snižování počtu osob, které předčasně odcházejí ze vzdělávání. Některé státy vytvářejí zrychlené vzdělávací programy poskytující odbornou přípravu s možností uznání předchozích zkušeností, které umožňují zájemcům získat kvalifikaci v nedostatkových povoláních. Ve vybraných odvětvích je možné získat dodatečné finanční příspěvky na pokrytí nákladů na vzdělávání. Některé země zjednodušují proces zaměstnávání kvalifikovaných pracovníků ze zahraniční v nedostatkových povoláních; jiné země přijímají národní strategie na podporu návratu svých občanů s vysokou úrovní kvalifikace ze zahraničí.

Snahy o zvyšování kvalifikace se neomezují pouze na mladé nebo nezaměstnané osoby. Národní strategie celoživotního učení zahrnují pracovníky všech věkových kategorií. Organizace v jednotlivých sektorech také nabízejí odbornou přípravu na osvěžení nebo zvýšení odborných znalostí a dovedností.

Závěr

Tato zjištění poskytují přehled výsledků, které byly získány s využitím metody vyvinuté pro identifikaci MPO. Detailní informace týkající se jednotlivých členských států EU lze nalézt na webu Skills Panorama. Hodnota MPO spočívá v tom, že poskytuje rozhodující kus do komplexní skládačky předvídání kvalifikačních potřeb: jak obsáhle a v úplnosti identifikovat současné kvalifikační nedostatky a přebytky. To pomáhá určit nedostatková povolání, jejichž výskyt je podmíněn nedostatkem kvalifikací, spíše než z jiných důvodů souvisejících se zaměstnáváním lidí. Napomáhá rovněž rozpoznat nedostatková povolání, která nevznikají jako důsledek nedostatku kvalifikací, ale z jiných důvodů, jako jsou např. nevyhovující pracovní prostředí a pracovní podmínky. Pouhé zvýšení nabídky kvalifikací za těchto okolností nemusí snížit zaznamenaný nedostatek, protože tato pracovní místa stále nebudou pro lidi dostatečně atraktivní. Správný prostředek pro vyřešení kvalifikačního nesouladu vyžaduje správnou diagnózu. Samotné vzdělávání a odborná příprava kvalifikační nesoulad nevyřeší.

Zdroj: NÚV. Celý článek je k dispozici v anglickém a slovenském jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

No. 4/2016 Podpora odborné přípravy a vzdělávání v zahraničí: tabulka ukazatelů mobility EU pro počáteční OVP

Říjen 2016

Tabulka ukazatelů mobility vyhodnocuje opatření zemí EU týkajících se studia v zahraničí a nabízí hodně porovnatelných informací a příkladů dobré praxe.

"Cílem cesty není nikdy určité místo, ale spíše nový způsob pohledu na věci." Studium v zahraničí je všeobecně vnímáno jako obohacující a často dalekosáhlá zkušenost, zejména pro mladé lidi. Slova Henryho Millera platí stejně dnes, jako tomu bylo před 60 lety (Henry Miller, 1957: Big Sur and the Oranges of Hieronymus Bosch).  Pro Evropskou unii je podpora a propagace studia v zahraničí zároveň nutností, protože usiluje o to, aby dovednosti pracovníků odpovídaly potřebám trhu práce, a snaží se o snížení nezaměstnanosti mladých lidí, při současném zachování rovnováhy mezi potřebami a přáními jednotlivých zemí a jednotlivců. Studium v zahraničí má také za cíl inspirovat mladé lidi k tomu, aby mysleli a cítili se být více Evropany v době, kdy rostoucí nacionalismus napříč kontinenty ohrožuje evropskou soudržnost.

Podívejte se na online platformu mapující mobilitu v OVP v evropských zemích!

Jak to všechno začalo?

V roce 2010 Rada spustila program Mládež v pohybu, což je soubor politik a iniciativ s cílem zlepšit vzdělávací a pracovní příležitosti pro mladé Evropany doma i v zahraničí. Rok poté vydala Rada EU doporučení Mládež v pohybu – podpora vzdělávací mobility mladých lidí. Toto doporučení se stalo podnětem pro vytvoření tzv. tabulky ukazatelů mobility v OVP jako nástroje pro monitorování pokroku při propagaci a odstraňování překážek vzdělávací mobility v Evropě. Později téhož roku Rada stanovila cíl s tím, aby do roku 2020 bylo nejméně 6 procentům ze všech 18 až 34 letých osob v OVP garantována možnost absolvovat vzdělávací pobyt či stáž v zahraničí (pozn.: V roce 2015 Eurostat vypočítal - na základě údajů z roku 2014, které poskytlo 16 členských států EU, že v průměru 3,1 % žáků s úrovní dosaženého vzdělání ISCED 3 (vyšší sekundární vzdělávání) vycestovalo na stáž v zahraničí.)

Agentura EACEA/Eurydice  zahájila práci na tabulce ukazatelů mobility pro vysokoškolské vzdělávání, která je založena na šesti ukazatelích měřících mobilitu studentů. Souběžně s tím Evropská komise pověřila Cedefop úkolem vytvořit tabulku ukazatelů mobility pro odborné vzdělávání, zejména počáteční odborné vzdělávání a přípravu (OVP). Tabulka ukazatelů mobility v OVP se vztahuje na členské státy EU, Island a Norsko. Obě tabulky se navzájem doplňují.

Co je tabulka ukazatelů mobility v OVP?

Tabulka ukazatelů mobility v OVP doplňuje již existující nástroje na podporu vzdělávací mobility – Europass a ECVET. Jako evropský on-line nástroj může pomoci tvůrcům politik rozvíjet vzdělávací mobilitu IVET napříč Evropou. Shromažďuje informace o stávajících politikách a strukturách na podporu mobility studentů a učňů v IVET v jednotlivých zemích. Tabulka zahrnuje analýzy z 10 oblastí činnosti:

  • jaké informace a poradenství jednotlivé země o vzdělávací mobilitě poskytují;
  • jak jednotlivé země motivují žáky/studenty k zapojení do mezinárodních aktivit vzdělávací mobility;
  • co jednotlivé země dělají pro přípravu mladých lidí na studium v zahraničí (např. nabídka jazykového vzdělávání);
  • jaké úsilí jednotlivé země vyvíjejí pro odstranění administrativních a institucionálních překážek mobility;
  • zda žáci mohou využívat systém grantů a půjček, když studují v zahraničí;
  • co jednotlivé země dělají pro zlepšení kvality programů mobility;
  • zda jednotlivé země uznávají dovednosti a znalosti, které žáci/studenti získali v zahraničí;
  • jaké mechanismy a opatření jednotlivé země zavádějí na podporu znevýhodněných žáků;
  • jaká partnerství a finanční opatření jsou dostupná;
  • jakou roli hrají multiplikátoři/šiřitelé.

Získané údaje jsou pravidelně aktualizovány prostřednictvím informační sítě Cedefop pro OVP (ReferNet) a člení se na 14 ukazatelů: 10 ukazatelů odpovídá 10 oblastem uvedeným výše, čtyři „průřezové“ ukazatele zachycují výkony zemí v následujících oblastech:

  • vytvoření cílů pro politiku v oblasti mobility;
  • koordinace politik v oblasti mobility;
  • hodnocení politik v oblasti mobility;
  • existence celkové strategie pro mobilitu obecně.

V dlouhodobém horizontu bude tabulka ukazatelů mobility pomáhat tvůrcům národních politik udržovat krok s vývojem v oblasti OVP ve svých zemích v klíčových oblastech mobility, zároveň jim umožní využívat informace o politikách a praxi v jiných zemích, které se pro ně mohou stát zdrojem inspirace. Ukazatele také usnadňují identifikaci kategorií zemí s podobnou mírou realizace doporučení Mládež v pohybu. Tyto informace usnadní evropským zainteresovaným stranám (stakeholders) určit oblasti společného zájmu, které mohou být jednotlivými zeměmi sdíleny s cílem napomáhat ke zviditelnění a zatraktivnění OVP pro žáky, studenty, zaměstnavatele a další zainteresované strany. Tabulka mobility není srovnávacím nástrojem pro měření úspěchů dosahovaných v oblasti mobility, ale je součástí nepřetržitého procesu podpory reforem OVP v oblastech, které napomáhají ke zviditelnění učení v různorodém pracovním a kulturním prostředí. Představuje tak nový způsob nahlížení na OVP, který jej dělá přitažlivější pro celoživotní učení.

Součástí tabulky ukazatelů mobility v OVP jsou mapy, které umožňují uživateli na první pohled určit, jaká je aktuální situace v jednotlivých zemích v celé řadě aspektů mobility. Tabulka mobility zahrnuje také přehledové tabulky výsledků jednotlivých zemí (scorecards), které nabízejí náhled na situaci konkrétní země napříč tabulkou. Tyto informace mohou být užitečné pro tvůrce politik při určování, kterým oblastem je potřeba věnovat zvýšenou pozornost. Přehledové tabulky výsledků ukazují aktuální pozice jednotlivých zemí a umožňují jejich vzájemné porovnávání. Použití různých barev odpovídá jejich celkovému hodnocení (ratingu), což pomáhá tvůrcům národních i evropských politik určit různé úrovně výkonu zemí a v případě potřeby navrhnout nezbytná opatření.

Podrobný popis politik a struktur zavedených v jednotlivých zemích jsou společně s analýzami jejich situace v porovnání s požadavky vymezenými v doporučení Rady lze najít na informačních listech jednotlivých zemí. Informační listy slouží jako úložiště osvědčených postupů a zároveň poukazují na nedostatky. Pro možné odstranění případných nedostatků tabulka mobility zahrnuje návrhy na zlepšení.

Pro koho je tabulka ukazatelů mobility v OVP určena?

Tabulka ukazatelů mobility v OVP je určena pro:

  • tvůrce národních politik, jimž může pomoci při realizaci reforem na zlepšení politik mobility, a to nejen použitím ukazatelů platných pro svou vlastní zemi, ale i pomocí příkladů dobré (i špatné) praxe z jiných zemí;
  • tvůrce politik na úrovni EU, kteří monitorují provádění politik EU v oblasti mobility. Tabulka mobility jim může pomoci přizpůsobovat evropské požadavky podle toho, jak si jednotlivé země v dané oblasti vedou, a nabízet pomoc zemím, které v některých oblastech zaostávají;
  • organizátory projektů mobility, jako jsou poskytovatelé OVP, firmy a zaměstnanci (učitelé, školitelé, poradci) podílející se na projektech mobility, kteří mohou najít inspiraci v projektech jiných lidí nebo zemí. Na druhé straně jejich vlastní zkušenosti s vývojem a realizací podobných projektů mohou být přínosné pro jiné;
  • různé svazy, sdružení a studentské organizace, jejichž úkolem je hájit zájmy svých členů. Tyto subjekty mají dobré předpoklady k identifikaci problémů, kterým mohou čelit jak studenti přicházející ze zahraničí, tak ti, kteří do zahraničí studovat odcházejí. Tabulka mobility jim může pomoci identifikovat osvědčené postupy používané v zahraničí a na jejich základě vytvářet návrhy možných změn;
  • zaměstnavatele, kteří budou hledat nové dovednosti a nové poznatky ve vztahu ke svým službám nebo produktům.

Proč je tabulka ukazatelů mobility v OVP užitečná?

Tabulka mobility je jedinečným zdrojem informací o mobilitě v rámci OVP v celé Evropě. Nabízí nepřeberné množství informací o různých aspektech mobility žáků/studentů v OVP, včetně pomoci a poradenství, které jsou jim poskytovány v klíčových oblastech činnosti. Umožňuje svým uživatelům zhodnotit opatření na podporu mobility žáků/studentů v Evropě, pomáhá tvůrcům politik určit problémové oblasti, poskytuje databázi užitečných postupů a nabízí prostor, v němž je možné formulovat návrhy politik v souladu s doporučením Rady.

Vzhledem k tomu, že se tabulka mobility proměňuje v čase, bude průběžně odhalovat nové trendy a zprostředkovávat stále jasnější obraz politik reagujících na různé identifikované problémy. Trh práce se vyvíjí rychleji než vzdělávání a odborná příprava; mobilita překlenuje rozdíly v rychlosti mezi těmito dvěma oblastmi.

Postřehy, komentáře a politická doporučení: předběžné poznámky

Jednou z prvních pozitivních zpráv, které přináší tabulka ukazatelů mobility v OVP, jsou celkové dobré výsledky všech zúčastněných zemí dosažené v oblasti partnerství a financování mobilit: 27 zemí poskytuje žákům/studentům potřebné finance na realizaci zahraničních pobytů, 26 zemí také poskytuje finanční podporu organizátorům takových pobytů a 24 zemí podporuje celoevropská partnerství mezi institucemi OVP a firmami.

Existují důkazy, které naznačují, že úspěch může být spojen s realizací programů EU, jako jsou Leonardo a Erasmus +. V mnoha zemích jsou tyto programy, jejichž financování je zajištěno z evropských fondů, jediným dostupným finančním opatřením po realizaci zahraničních mobilit.

Země, které by na tyto úspěchy rády navázaly a usměrnily tak svůj další vývoj, mohou vyhodnotit programy mobilit a přetavit je do reforem OVP tak, aby odrážely deset oblastí činnosti vymezených v doporučení Rady Mládež v pohybu. Snahy o vyrovnání se ostatním v zemích, které v určitých oblastech zaostávají, mohou rovněž pomoci.

Méně úspěšný scénář odhalila tabulka mobility v oblasti uznávání dovedností a znalostí získaných v zahraničí: jen asi 12 zemí uznává více než tři typy výukových prvků a výsledků učení (pozn.: tabulka ukazatelů mobility rozlišuje země ve smyslu rozmanitosti výukových prvků a výsledků učení, které jsou zahrnuty v jejich přístupech k uznávání. Bere v úvahu šest výukových prvků a výsledků učení: kurzy, kreditní body, jednotky, moduly, programy a kvalifikace. Čím jsou ustanovení týkající se uznávání v dané zemi „velkorysejší“, tím lepší je mobilita žáků a studentů), 19 zemí neposkytuje žádný nebo nabízí jen zdlouhavý mechanismus uznávání (tři měsíce i déle), zatímco 18 zemí neposkytuje studující informace o tom, kam mají směřovat své žádosti týkající se uznání jejich předchozího učení.

Opatření na zlepšení v této oblasti nemusí být nákladná. Může jít o rozšíření oblasti působnosti a postupů uznávání (které jsou v některých zemích v kompetenci poskytovatelů OVP včetně odborných škol), nastavení časového rámce pro tyto postupy a procedury, propagace a zviditelnění kontaktních informačních míst; tato opatření vyžadují pouze omezené zdroje.

Výhled do budoucna

Tabulka ukazatelů mobility v OVP je stále ve vývoji. Bude se stále vylepšovat na základě zpětné vazby a podnětů od uživatelů a zainteresovaných stran. Údaje v tabulce jsou pravidelně aktualizovány.

Tabulka ukazatelů mobility v OVP bude k dispozici on-line do konce roku 2016. Oficiálně byla spuštěna zároveň se spuštěním tabulky ukazatelů mobility pro vysokoškolské vzdělávání v rámci Evropského týdne dovedností v OVP (European VET Skills Week), který se konal ve dnech 5.- 9. prosince 2016. Zpřístupnění plné verze tabulky mobility pro OVP, včetně všech tematických oblastí a ukazatelů, se očekává v srpnu 2017.

V prvním kole vyhodnocování programu Erasmus + a zahájení experimentálního programu Erasmus + Pro je mobilita součástí politické agendy: o danou problematiku projevil zvýšený zájem jak Evropský parlament, tak Jacques Delors Institute. Tabulka ukazatelů mobility v OVP pomůže určit prioritní oblasti pro zavedení opatření, podpoří reformy politik v členských státech a pomůže začlenit programy mobility pro žáky/studenty v OVP do hlavního vzdělávacího proudu. Bude podporovat výměnu osvědčených postupů a posílí roli Cedefopu jako zprostředkovatele znalostí, který myslí evropsky a zároveň jedná na místní úrovni.

Zdroj: NÚV. Celý článek je k dispozici v anglickém a slovenském jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

No. 3/2016 Profesní rozvoj učitelů a instruktorů v OVP

Červenec 2016

Záruka kvality v odborném vzdělávání a přípravě

Angažovaní a kompetentní učitelé a instruktoři jsou důležití pro zajišťování kvality. Učitelé a instruktoři jsou zodpovědní za posilování spojení mezi vzděláváním a prací, zavádění nových vzdělávacích programů, poskytování kvalitnější praktické přípravy na pracovišti a jiných forem učení založeného na práci a za používání evropských nástrojů. V nadcházejících letech se po nich v OVP bude vyžadovat, aby dokázali rychle a flexibilně reagovat na nově vznikající potřeby. Poskytnout učitelům a instruktorům přístup ke kvalitnímu odbornému rozvoji je velmi důležité pro zajištění vysokého standardu jejich odborných i pedagogických kompetencí.

Kdo vyučuje a vzdělává v OVP?

Opatření týkající se OVP se v jednotlivých zemích liší, přesto lze v počátečním OVP ve všech zemích identifikovat čtyři různé kategorie učitelů a instruktorů. Učitelé a instruktoři jsou rozlišováni podle funkce a místa zaměstnání. Učitelé zpravidla pracují ve školách a jiných institucích OVP, zatímco instruktoři jsou zaměstnáni v podnicích. Hlavní funkcí učitele je vyučování, zatímco instruktoři jsou obvykle zaměstnanci, kteří se kromě svých povinností v povolání starají o žáky v průběhu praktické přípravy na pracovišti nebo jiné formy pracovního umístění ve školním OVP. Některé země mají koordinátory nebo školitele pro učení založené na práci (work-based learning – WBL), kteří mohou také zodpovídat za školení instruktorů v podnicích.

Odborníci vyučující ve školách

Profese učitele je regulována ve většině zemí. Kvalifikační požadavky jsou stanoveny legislativou pro oblast školství nebo pro OVP nebo specifickými směrnicemi. Některé země stanovily pro učitele profesní standardy nebo profily, další země definují specifické požadavky v programech profesní přípravy učitelů. Většina zemí vyžaduje terciární vzdělávání jako vstupní úroveň pro učitelskou profesi. V některých zemích musí mít uchazeči ukončeno terciární pedagogické vzdělání, než začnou učit, zatímco v jiných se to nepožaduje. V těchto zemích mají učitelé OVP určitou dobu na to, aby získali pedagogickou kvalifikaci studiem při zaměstnání. V některých zemích musí uchazeči složit odbornou učitelskou zkoušku nebo získat licenci.

Počáteční vzdělávání učitelů je v EU dobře zavedené. Většina zemí nabízí programy vzdělávání učitelů a uznávané učitelské kvalifikace na 5. až 8. úrovni EQF (European Qualification Framework – Evropský kvalifikační rámec). Učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů jsou připravováni v programech všeobecného vzdělávání učitelů, zatímco učitelé odborných teoretických předmětů mají obvykle ukončenou vysokou školu v dané profesní oblasti. Některé země mají specifické programy pro přípravu učitelů OVP. Ve většině zemí zahrnuje počáteční vzdělávání učitelů praxi ve školách pod dohledem zkušených učitelů. U učitelů praktických odborných předmětů některé země připouštějí nižší úroveň kvalifikace, doplněnou odbornými zkušenostmi, například sekundární OVP nebo osvědčení o mistrovské zkoušce v řemesle.

Ve většině zemí mohou odborníci z praxe vyučovat v OVP, přijímací podmínky a kvalifikační požadavky jsou dost flexibilní, pokud se nerozhodnou stát se učiteli na plný úvazek. V některých zemích musí absolvovat kurz pedagogické přípravy.

Odborníci vyučující na pracovišti

Podmínkou akreditace podniků jako učebního místa je v mnoha zemích dostupnost mentora, která je považována za záruku kvality. Asi v polovině zemí jsou podnikoví mentoři povinní, většinou v těch, které mají dobře zavedené systémy učňovství (duální systémy). Některé země věnují zvýšenou pozornost kompetencím podnikových instruktorů. Kompetenční požadavky sahají od kvalifikace v povolání kombinované s dobrými pracovními výsledky až ke kvalifikaci s roky praxe v profesi a s pedagogickou přípravou.

Další odborný rozvoj učitelů a instruktorů Většina zemí se shoduje v tom, že by si učitelé měli aktualizovat své znalosti, dovednosti a kompetence. Některé země mají odborný rozvoj učitelů dokonce ve svých strategických prioritách. Pedagogické kompetence učitelů odborných škol jsou všeobecně považovány za adekvátní, většina zemí poukazuje na to, že je třeba, aby tito učitelé drželi krok s realitou v průmyslu a s měnícími se potřebami trhu práce. Některé země zahájily projekt) nebo zavedly opatření) pro umisťování učitelů v podnicích (stáže).

Požadavky dalšího odborného rozvoje učitelů, jeho usměrňování, zajišťování a monitorování se v jednotlivých zemích značně liší. Asi polovina evropských zemí ustavila právní základ pro odborný rozvoj učitelů a instruktorů. Ne všechny z těchto zemí však definovaly jeho rozsah, trvání a očekávané výsledky. V některých zemích je další odborný rozvoj právem učitelů, někdy zahrnutým v kolektivní smlouvě, v jiných je povinností nebo součástí rozvoje školy a procesů zajišťujících kvalitu. Výjimečně je účast v programech dalšího odborného vzdělávání odměňována mzdovými bonusy pro učitele. Podnikoví instruktoři (mentoři) obvykle musí splňovat počáteční požadavky dříve, než začnou učit, takže nejsou povinni následně absolvovat programy dalšího vzdělávání pro učitele.

Ve většině zemí rozhodují o tom, zda učitel může nebo by měl absolvovat další vzdělávání (DVPP), ředitelé škol. Identifikace vzdělávacích potřeb a možných školicích programů zůstává obvykle na učitelích, kteří však potřebují schválení od ředitele školy. V některých zemích si učitelé sestavují vlastní plány rozvoje.

Opatření DVPP se v jednotlivých zemích liší. Většinou jsou akreditované vzdělávací kurzy nebo programy považovány za DVPP tam, kde neexistuje validace nebo uznávání kompetencí získaných v rámci školního vyučování nebo profesní přípravy. Některé země uznávají sebevzdělávání jako formu DVPP. V některých zemích mohou učitelé absolvovat DVPP v podnicích, jiné země vytvářejí elektronické prostředí pro odborný rozvoj učitelů a výměnu dobrých praktických zkušeností.

Programy DVPP zajišťují různé subjekty podle organizace systémů vzdělávání a profesní přípravy v jednotlivých zemích. Jde například o vysoké školy a univerzity, ústavy pro vzdělávání učitelů, instituce pro další vzdělávání učitelů, národní střediska nebo agentury působící v oblasti OVP, nestátní organizace zaměřené na vzdělávání dospělých, střední a vyšší odborné školy, obce, podniky a učitelské odborové svazy.

Obsah DVPP je obvykle motivován nabídkou a není usměrňován. Většina zemí ho nemonitoruje ani nehodnotí, a proto je skutečný obsah málo známý. Pokud mají být pokryty nově se objevující potřeby kompetencí a učitelé mají být vybaveni znalostmi a dovednostmi relevantními pro trh práce, bude potřeba se na tuto oblast více zaměřit.

Podpora EU

V posledních letech jsou projekty financované EU významnými stimuly odborného rozvoje učitelů a podnikových instruktorů. Většina opatření podporujících instruktory OVP je z projektů financovaných EU. Projekty sice obvykle mají omezený rozsah a umožňují vzdělávat jen určitý počet učitelů a instruktorů, jejich výsledky jsou však často pozoruhodné a mohou být užitečné pro ostatní. K využití výsledků úspěšných projektů je potřeba, aby byly projekty zveřejněny a zařazeny do celostátních iniciativ, nebo dále rozvíjeny, a umožňovaly přenos poznatků do jiných sektorů nebo zemí. Je třeba věnovat dostatečnou pozornost plánům udržitelnosti, aby se zabránilo přerušení hodnotných iniciativ, jakmile skončí financování EU.

Zdroj: Zpravodaj NÚV 7-8/2016, s. 8-11. Celý článek je k dispozici v anglickém a slovenském jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

No. 2/2016 Cedefop: Na nových cestách

Červen 2016

V roce 2015 při příležitosti 40. výročí svého založení Cedefop oslavoval minulost; rok 2016 bude naopak ve znamení přechodu po změnách, ke kterým došlo v evropské politice odborného vzdělávání a přípravy. 

Cedefop své výročí v červnu 2015 v Soluni, která je už 20 let jeho domovem, oslavoval konferencí, výstavou a publikací na téma „Staré kořeny pro nové cesty“. Tato událost byla zaměřena na inspirování budoucí práce k modernizaci OVP zdůrazňováním pozoruhodných výsledků, kterých dosud evropská spolupráce v OVP dosáhla. Druhého setkání v listopadu 2015 v Bruselu se zúčastnil i Eurofond (který také oslavoval 40. výročí) a Evropský hospodářský a sociální výbor (European Economic and Social Committee – EESC). To připomnělo ústřední roli sociálních partnerů a EESC ve vytvoření obou agentur. Také se tím zdůraznil význam sociálního dialogu při vytváření pracovního a učebního prostředí, které může rozvíjet dovednosti, zvyšovat produktivitu a stimulovat inovace.

V červnu 2015 se Evropská komise, členské státy EU a sociální partneři dohodli v Rize na novém rámci evropské politiky OVP2 na léta 2015–20. Nové politické priority podporují učení na pracovišti, zlepšování kvality OVP, zvyšují přístup k OVP a kvalifikacím, posilují klíčové kompetence a vytvářejí více příležitostí a lepší příležitosti pro učitele a instruktory v OVP.

K navrhovaným opatřením pro rok 2016 patří „strategie pro kompetence“, kterou vypracovala Evropská komise, a eventuálně i „jednotná integrovaná služba“ pro informace o kvalifikacích a kompetencích. Zbývá také zjistit, jak bude příliv uprchlíků a žadatelů o azyl do EU ovlivňovat OVP. Více než 80 % nově příchozích je mladších než 35 let – pro jejich integraci je podstatný přístup ke vzdělávání a profesní přípravě nebo na trh práce.

Tyto změny vyžadují, aby Cedefop přizpůsobil svou práci. V roce 2016 se ukončí současné střednědobé priority Cedefopu. Nové priority budou schváleny jako součást programového dokumentu pro čtyřleté období 2017–2020. Očekává se, že Evropská komise v rámci svého obvyklého přístupu k řídicím agenturám navrhne v roce 2016 revizi zakládajícího statutu Cedefopu. Tato revize bude aktualizovat původní poslání Cedefopu (pocházející z roku 1975) tak, aby lépe odráželo jeho úlohu spojovat OVP s trhem práce.

Úplný překlad zprávy v českém jazyce in Zpravodaj NÚV 4/2016, s. 3-6. Celý článek je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

 

No. 1/2016 Inovace a odborné vzdělávání: partneři ve změně

Leden 2016

Vzdělávání a profesní příprava podporují tvořivost a inovace a mohou transformovat hospodářství a společnost. Inovace v nových formách spolupráce a změnyv kurikulech, vyučování a technice zároveň přinášejí větší flexibilitu a modernizují odborné vzdělávání přípravu (OVP). Zatímco mnozí uznávají roli vysokoškolského vzdělávání jako motoru inovací, role OVP je podceňována. OVP ovšem může stejně jako akademické vysokoškolské vzdělávání stimulovat inovace na všech úrovních.

Existují důkazy o tom, že OVP se mění v celé Evropě. Síť ReferNet poskytuje příklady nedávných inovativních iniciativ a důvodů,které k nim vedly (viz obrázek).

Důvody nedávné inovace iniciativ v OVP, EU+,

 

OVP budoucnosti - Průmysl 4.0 (Berufsbildung 4.0)

Vizí Průmyslu 4.0  (tato iniciativa probíhá nejen v Německu, ale i jiných zemích EU, vč. České republiky) nebo také 4. průmyslové revoluce je zajistit flexibilní produkci v "inteligentních" továrnách, které prostřednictvím digitalizace a sítí interakčních systémů a nástrojů integrují různá pracovní stádia a procesy. Tyto nové technologie, pracovní prostředí, organizační struktury a různé formy interní a externí spolupráce v rámci Průmyslu 4.0 mají velké důsledky pro počáteční vzdělávání a další OVP na všech úrovních.  Nyní budou kvalifikovaní pracovníci kromě technických a všeobecných dovedností potřebovat i digitální kompetence. Učení bude tedy potřeba strukturovat odlišně, například zavedením virtuálního učebního prostředí (které může snížit velké náklady na profesní přípravu) či hybridními kvalifikacemi ve spolupráci s vysokým školstvím. 

Inovace kurikul

Některé země podporují inovace v kurikulech OVP organizačními změnami. Například Slovinsko přesouvá rozhodování z národní na lokální úroveň a přizpůsobuje vyučování pomocí „otevřených kurikul“. Polsko poskytuje školám větší autonomii při využívání fondů EU a při spolupráci se sociálními partnery a s vysokými školami. Inovativní vyučování je spojeno s vývojem kurikul. Rozvíjí se skupinová práce a přístupy založené na řešení problémů a na projektech. Největší litevské středisko OVP nabízí netradiční učební model, který věnuje 40 % času klíčovým kompetencím. Ve Spojeném království poskytuje vzdělávací model „studio school“ osobní učební plány a přístup k osobním koučům ve snaze podporovat samostatné učení a řešení problémů. OVP proměňují i technologie. Česká republika zahájila v roce 2014 Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, která posunuje vyučování ke komunikaci a logickému myšlení. Španělsko vytváří virtuální učební prostředí pro OVP, Rakousko v projektu E-cool podporuje inovativní didaktiku vyučování pro samostatně organizované učení založené na kompetencích.

Úplný překlad zprávy v českém jazyce in Zpravodaj NÚV 1/2016, s. 4-7. Celý článek je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

2015

 

No. 5/2015 Učňovství v malých a středních podnicích – Jak posílit jejich zájem?

Listopad 2015

Malé a střední podniky (MSP) tvoří 99 % všech evropských podniků a zaměstnávají dvě třetiny evropských pracovních sil. Jsou tedy podstatnou součástí evropského hospodářství. Nepříznivé podnikatelské prostředí, legislativa a vnitřní deficity mnohé z nich odrazuje od přijímání a přípravy učňů. Aktuální zpráva Cedefopu se zaměřuje právě na strategie řešení této situace.

V současné době se ukazuje, že perspektivním řešením poměrně vysoké nezaměstnanosti mladých lidí (více než 20 % mladých lidí v EU má potíže najít zaměstnání), by měla být podpora učňovství, které připravuje mladé lidi na požadavky trhu práce a usnadňuje jejich přechod ze vzdělávání do práce. V souvislosti s důležitostí MSP úřady přirozeně hledají cesty, jak je do učňovství více zapojit.

Učňovství kombinující učení a práci, se vyplatí jak mladým lidem, kteří tak získají reálné pracovní zkušenosti, tak podnikům, kteří si tímto způsobem mohou vychovat a zajistit kvalifikované pracovníky. Příprava učňů však vyžaduje nemalé investice (zejména finanční, organizační a personální), které se nemusí vždy vyplatit. Tato nejistota může vést k neochotě přijímat učně, a to zejména menších podniků.

Učňovství vyžaduje sdílení odpovědnosti mezi světem práce a vzděláváním. Tato zpráva Cedefopu upozorňuje na několik oblastí, které pro MSP představují při zapojení na vzdělávání učňů obtížnější úkol než pro větší podniky. Těmito oblastmi jsou finanční stimuly, vytváření příznivého podnikatelského prostředí a podporu podnikových instruktorů.

Finanční stimuly pro podniky připravující učně: Výdaje na učňovství obvykle sdílejí podniky, učni, stát a sociální partneři. Zatímco stát většinou odpovídá za financování školní části přípravy, podniky obvykle financují mzdy učňů a nesou náklady na profesní přípravu probíhající v podniku. Tyto náklady mohou být pro MSP příliš vysoké. V zemích EU existuje řada subvencí jak pro podniky, mezi které patří například daňové stimuly, fondy profesní přípravy založené na podnikových odvodech a pro specifické případy vouchery, granty a jiné subvence.

Vytváření příznivého podnikatelského prostředí: Další důležitou oblastí je podporující podnikatelské prostředí nabízející MSP praktickou pomoc. Zásadní je koordinovaná spolupráce všech zainteresovaných stran (např. obchodních komor, organizace zaměstnavatelů a odborových svazů, sektorové svazy apod.). K takovému prostředí může přispět například partnerství mezi podniky pro sdílení informací a zkušeností s profesní přípravou, partnerství škol a podniků, které u MSP může být nastoleno pomocí vybavených mezipodnikových středisek profesní přípravy. Důležité je vytvářet toto příznivé prostředí na místní a regionální úrovni, tak aby vznikla podpůrná místní infrastruktura, do které by MSP mohly být zapojeny. Neméně důležitý je také pozitivní obraz učňovství (pomocí kampaní, soutěží apod.), který vede k vyšší ochotě podniků se do něj zapojit.

Podporování podnikových instruktorů a mentorů: V MSP často roli instruktora přejímá majitel nebo starší kvalifikovaný pracovník, a to často nad rámec svých vlastních úkolů. Se zvýšenou podporou učňovství pro mladé lidi bude potřeba větší množství pracovníků v této funkci a zároveň zajištění rozvoje jejich odborných a pedagogických kompetencí.

Zpráva dále obsahuje příklady dobré praxe z vybraných zemí EU.

Úplný překlad zprávy v českém jazyce in Zpravodaj NÚV 12/2015, s. 3-6. Celý článek je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

No. 4/2015 Nerovnoměrný návrat Evropy k růstu zaměstnanosti

Červenec 2015

Podle prognózy Cedefopu má zaměstnanost v EU v roce 2020 překročit předkrizovou míru z roku 2008 a pokračovat v růstu až do roku 2025. Pracovních sil bude o něco méně a budou starší, ale kvalifikovanější, přičemž mladší generace bude mít nejvyšší kvalifikaci v evropské historii. Nabídka kvalifikací a poptávka po nich bude v průběhu příštího desetiletí zřejmě silně ovlivněna mírou budoucího hospodářského růstu (HDP), následky hospodářské krize, která začala v roce 2008, a demografickými změnami.

Mezi jednotlivými členskými státy jsou někdy značné odchylky. V důsledku toho se projevují větší rozdíly v prognózách míry růstu zaměstnanosti v jednotlivých zemích, mezi odvětvími a v požadovaných profesních kvalifikacích. Hrubý domácí produkt (HDP) se po hospodářské krizi v roce 2008 začal v roce 2010 zotavovat. Prognózy Evropské komise pro růst HDP v EU se pohybují kolem 1,7 % v roce 2015 a 2,1 % v roce 2016. Míra nezaměstnanosti v EU zůstává vysoká, kolem 11 % v roce 2013, ve srovnání s 8 % v roce 2007. Průměr EU však zastírá velké rozdíly mezi členskými státy. Například v roce 2013 činila míra nezaměstnanosti v Rakousku 4,9 % a v Německu 5,5 %, zatímco ve Španělsku to bylo 26,4 % a v Řecku 27,5 %. Růst míry zaměstnanosti je v zemích EU rozdílný. Například v Belgii, Německu, Francii, Rakousku, Finsku, Švédsku a ve Spojeném království je míra zaměstnanosti již vyšší než před začátkem krize v roce 2008. V Itálii, Nizozemsku a na Slovensku se očekává návrat k předkrizové míře do roku 2020. Avšak v ČR, Řecku, Španělsku, Maďarsku, Portugalsku, Rumunsku a ve Slovinsku se neočekává, že se míra zaměstnanosti vrátí nad předkrizovou úroveň před rokem 2025.

Prognózy Cedefopu poskytují vhled do vývoje pracovních příležitostí od současnosti do roku 2025. Celkový počet pracovních příležitostí se skládá z nově vytvořených pracovních míst (poptávka po rozšiřování) a pracovních příležitostí vznikajících z potřeby nahradit pracovníky, kteří odcházejí na jiné místo nebo opouštějí trh práce, například odcházejí do důchodu (poptávka po nahrazování). Poptávka po nahrazování často poskytuje více pracovních příležitostí než poptávka po rozšiřování, což znamená, že stále budou pracovní příležitosti, i když celková míra zaměstnanosti klesne. Odhaduje se, že v rámci celé EU bude do roku 2025 poptávka po nahrazování devětkrát vyšší než poptávka po rozšiřování.

Prognózy ukazují, že do roku 2025 bude většina pracovních příležitostí, přibližně 24 %, určena vysoce kvalifikovaným odborníkům (ve vědě, technice, zdravotnictví, podnikání a školství). Následuje zhruba 16 % pracovníků ve službách a v prodeji a asi 13 % pro techniky a podobné netechnické profese (povolání aplikující koncepce, postupy a směrnice v technice, zdravotnictví, podnikání a ve veřejné správě) a pomocné síly (práce, které tradičně vyžadují jen nízkou nebo žádnou kvalifikaci).

Budoucí trendy v nabídce pracovních sil závisejí hlavně na demografickém vývoji a velikosti populace v produktivním věku (definované v prognózách jako lidé ve věku 15 let a starší), na účasti na pracovních silách (lidé v populaci v produktivním věku, kteří buď pracují, nebo aktivně hledají práci) a na tom, jak rychle lidé získají formální kvalifikace.

Různé trendy v nabídce kvalifikací a poptávce po nich objasňují rozmanité úkoly pro odborné vzdělávání a přípravu (OVP) napříč zeměmi a sektory. Prognózy mají poskytovat informace do diskuse o tom, jak by se OVP na evropské a národní úrovni mohlo a mělo přizpůsobit, má-li zajistit evropským pracovním silám správné kvalifikace, s nimiž by mohly využít příležitostí k navrácení hospodářského růstu.

Úplný překlad zprávy v českém jazyce in Zpravodaj NÚV 7-8/2015, s. 8-11. Celý článek je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

No. 3/2015 Účinnější odborné vzdělávání a příprava pro lepší život občanů

Květen 2015

Nejnovější zpráva Cedefopu ukazuje, že Kodaňský proces (r. 2002) a Bruggské komuniké ( z r. 2010) ovlivňují národní politiku a strategii ve všech zemích. Míra jejich vlivu se liší podle různé výchozí situace jednotlivých států. V zemích se silnou tradicí OVP je tento vliv menší, avšak i ony uznávají, že Bruggské komuniké stimuluje spolupráci a učení se navzájem. Další body, např. zlepšování kvality a atraktivity OVP, také zaujímají přední místa v programech mnoha zemí. Země si vytvářejí hierarchii svých priorit někdy s využitím Bruggského komuniké jako menu, z něhož si vybírají témata, která jsou pro ně nejrelevantnější.

Země podporují OVP různými způsoby. Například Bulharsko organizuje každoroční panorama propagující obory OVP, kde žáci předvádějí své způsobilosti v soutěžích a podniky přijímají nejlepší soutěžící do zaměstnání. Estonsko kombinuje akce zvyšující povědomí o OVP v supermarketech s propagací v televizi, v sociálních médiích a v interaktivních hrách. Nizozemsko má od roku 2009 zavedenou online službu pro vyhledávání stáží, která zahrnuje i spojení na sociální média a aplikaci na chytré telefony. Přibližně 72 % žáků ve školním OVP připravujícím pro obchodní obory využívá tuto webovou stránku, aby si našli vhodnou praxi.

Vytváření národních rámců kvalifikací (NRK) napojených na Evropský rámec kvalifikací (EQF) vyvolalo rozsáhlé reformy. NRK jsou sice v raném stadiu zavádění, přesto jsou často používány jako výchozí body pro revizi nebo vytváření nových kvalifikací a pro modernizaci kurikul. NRK také podporují práci na systémech validace výsledků informálního a neformálního učení. Například ve Francii už po dlouhou dobu umožňuje validace vzdělání získaného ze zkušenosti přístup do OVP na vysokoškolské úrovni. Jen málo zemí však má komplexní strategie pro validaci výsledků informálního a neformálního učení a lidé, pro které by tyto příležitosti byly nejvýhodnější, o nich často nevědí.

Současné trendy v poradenství mají povzbuzovat lidi ke vstupu do OVP a pomáhat jim zvládnout přechod do zaměstnání. Například Slovensko plánuje ustavení národního fóra pro politiku strategií v poradenství. Litva zavedla nové standardy a metody v poradenství pro nezaměstnané dospělé a reviduje profesní profily poradců. Litva má i národní rámec pro kompetence v řízení kariéry. Malta a Slovensko vytvořily modulové programy dalšího vzdělávání pro mistry v dalším OVP, v nichž se naučí, jak pomáhat žákům, kterým hrozí, že učení nedokončí.

Podpora kreativity, inovací a podnikatelství v OVP Partnerství pro kreativitu a inovace se sice rozvíjejí, ale pomalu. Například Francie vytváří kampusy spojující OVP, podniky a výzkumná střediska v sektorech s potenciálem pro vytváření pracovních míst a inovací. Sítě a partnerství mezi poskytovateli OVP a podniky, které by v OVP zajišťovaly efektivní techniku zaručující kvalitu nebo stimuly pro její dosažení, nejsou v mnoha zemích obvyklé, více zemí však soutěží ve stimulaci inovací. Například v Maďarsku osvobozují národní soutěže úspěšné účastníky od zkušebních modulů nebo jim započítávají výsledky do přijímacích zkoušek na vysokou školu. Česká republika organizuje národní soutěž v metodách a podpoře inovativního vzdělávání.

Opatření pro rizikové skupiny, např. pro lidi s nízkou kvalifikací nebo pro ty, kdo předčasně odešli ze vzdělávání, se rozšířila a zároveň se stala jednotnější. Například Bulharsko má národní strategii a Belgie (Vlámské společenství) akční plán pro prevenci a snížení počtu předčasných odchodů ze vzdělávání a profesní přípravy. Strategie celoživotního vzdělávání (Estonsko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Rumunsko) obsahují opatření na podporu různých rizikových skupin.

Úplný překlad zprávy v českém jazyce in Zpravodaj NÚV 5/2015, s. 6-9. Celý článek je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

No. 2/2015 Minulost otevírá nové cesty - shrnutí a plány Cedefopu pro rok 2015

Únor 2015

Letos slaví Cedefop 40. výročí založení, hlavní pozornost chce letos upínat především na modernizaci systémů odborného vzdělávání a přípravy (OVP), přechody ze vzdělávání do zaměstnání, vzdělávání dospělých a učení se na pracovišti a také na analyzování kvalifikačních potřeb. Heslo pro rok 2015 "Old roots for new routes" je tématem 40. výročí založení Cedefopu. Cedefop poskytuje specifické informace o jednotlivých zemích, identifikuje trendy a potřeby v členských státech. V některých oblastech, např. při zavádění evropských nástrojů a učňovství, poskytuje Cedefop členským státům přímou podporu.

V roce 2015 vydá Cedefop monitorovací zprávu pod názvem Silnější OVP pro zlepšení života občanů (Stronger VET for better lives), která analyzuje dosažený pokrok do větší hloubky. Úspěšnost nástrojů a principů závisí na tom, aby výsledky učení byly konzistentně aplikovány. Nová studie Cedefopu bude více vypovídat o tom, jak jsou výsledky učení ve 33 zemích využívány a jaký mají dopad. Rovněž v roce 2015 připraví Cedefop příručku pro popis a aplikaci výsledků učení. Příručka bude těžištěm fóra politiky vzdělávání o výsledcích učení, které Cedefop uspořádá pro členské státy a sociální partnery.

Evropský rámec kvalifikací (EQF) umožňuje srovnávat všechny druhy národních kvalifikací jak navzájem, tak s kvalifikacemi z jiných zemí. Očekává se, že do konce roku 2015 zhruba 36 zemí spojí své národní rámce kvalifikací (NRK) s Evropským rámcem kvalifikací. Publikace Cedefopu plánovaná v roce 2015 osvětlí významnou úlohu Národních kvalifikačních rámců v národní politice vzdělávání a profesní přípravy a způsob, jakým zlepšují chápání kvalifikací žáky a zaměstnavateli v celé Evropě.

Rekordní počet lidí používá Europass, portfolio dokumentů ve standardním evropském formátu dostupné ve 27 jazycích. Pomocí Europassu mohou lidé prezentovat své znalosti, dovednosti a kompetence získané jakýmkoliv způsobem. Od spuštění webové stránky (http://europass.cedefop.europa.eu) v roce 2005 ji navštívilo zhruba 102 milionů lidí; v roce 2014 to bylo 21 milionů. Od roku 2005 bylo online vytvořeno 48 milionů životopisů. V roce 2015 bude Cedefop tuto webovou stránku vylepšovat a podporovat její spojení s úřady práce.

V roce 2014 spustil Cedefop novou databázi o financování vzdělávání dospělých, poskytující informace o návrhu a fungování systémů sdílených nákladů zavedených ve 27 zemích EU, jejichž záměrem je zvýšit účast a soukromé investice ve vzdělávání dospělých. V roce 2015 bude Cedefop na základě analýzy šetření v oblasti vzdělávání dospělých a další profesní přípravy publikovat zprávu o stavu odborného vzdělávání a další profesní přípravy v Evropě.

Analýzy Cedefopu zabývající se poptávkou po kvalifikacích a jejich nabídkou, nesouladem a nerovnováhou podporují agendu Evropa 2020. Cedefop je zapojen v radě globální agendy o zaměstnanosti Světového ekonomického fóra (World Economic Forum – WEF) spolu s OECD, ILO, IMF a dalšími světovými experty a akademiky. Řešení nesouladu v kvalifikacích má vysokou politickou prioritu. Pro lepší pochopení nesouladu v kvalifikacích v Evropě provedl Cedefop v roce 2014 první celoevropské šetření kvalifikací u přibližně 50 000 dospělých ve všech 28 členských státech. Šetření zjišťovalo, jak se kvalifikace a kompetence jednotlivců shodují (či neshodují) s měnící se poptávkou po kompetencích a se složitostí jejich pracovních míst. V roce 2015 bude Cedefop šířit výsledky šetření a diskutovat o jejich důsledcích pro politiku na konferenci vysoké úrovně o taktice snižování nesouladu v kvalifikacích.

Na jaře 2014 spustil Cedefop ve spolupráci s Evropskou komisí zlepšenou webovou stránku EU Skills Panorama (http://euskillspanorama.cedefop.europa.eu). V roce 2015 bude práce pokračovat, aby se webová stránka stala dynamickou a interaktivní webovou platformou poskytující přístup k údajům o trendech v kompetencích a pracovních místech v Evropě.

Úplný překlad zprávy v českém jazyce in Zpravodaj NÚV 3/2015, s. 7-10. Celý článek je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

No. 1/2015 Kariérní poradenství v nejisté době: spojit ekonomické, sociální a individuální výhody

Leden 2015

Hospodářská krize, sociální vylučování a nejisté profesní dráhy jsou problémy současnosti, s jejichž řešením by podle stručné zprávy Cedefopu mělo pomoci celoživotní poradenství.
 
Hospodářská krize, která vyvrcholila v roce 2009, způsobila šokové vlny, jejichž vliv bude pociťován i v dalších letech. Ovlivňuje podniky, u mnoha lidí zvyšuje sociální riziko a zhoršuje vyhlídky na práci a kariéru. Nejhůře jsou postiženi mladí lidé. Mají nejvyšší míry nezaměstnanosti a jejich vyhlídky jsou nejhorší. Navzdory vysokým mírám nezaměstnanosti je však v mnoha zemích uváděn nedostatek odborných sil v povoláních v přírodních vědách, v technice, ve strojírenství a v matematice.

Evropská populace také stárne. V reakci na tuto situaci vypracovaly země Evropské unie několik strategií pro vzdělávání, profesní přípravu a trh práce. Ve všech z nich hraje kariérní poradenství a profesní orientace velmi důležitou roli při vytváření správných kompetencí a postojů, které lidé potřebují pro úspěšnou profesní dráhu. Například ve Francii mají program CIC (Accords seniors: Crédit Industriel et Commercial), který informuje starší zaměstnance o možnostech vývoje jejich kariéry v podniku a o postupech odchodu do důchodu o organizaci pracovní doby a například o funkci mentora. Poradenství tak může vyrovnávat podnikové strategie pro starší pracovníky mezi přípravou na důchod a přenosem know-how do podniku.

Mladým pracujícím migrantům a lidem s těžkým sociálním vyloučení je často kariérní poradenství poskytováno ve spolupráci s místními organizacemi, úřady práce, školami a poskytovateli profesní přípravy. Příkladem toho je německý program Kumulus, který nabízí mladým lidem z rodin migrantů možnost zlepšit si dovednosti pomocí právě profesní přípravy a praxí na pracovišti. To zahrnuje například poradenství ve školách s vysokým podílem migrantů, individuální poradenství atd. Projekt se rovněž pokouší začleňovat podniky, které vlastní majitelé z rodin migrantů. Více se dozvíte přímo na stránkách projektu: www.aub-berlin.de

Aktivity celoživotního poradenství poskytují účinný prostředek jako odpověď na problémy ovlivňující jednotlivce, skupiny a podniky. Zlepšují úspěšnost učebních činností na všech stupních a jsou mezi nejúčinnějšími opatřeními trhu práce pro zajištění dlouhodobých výsledků v profesní dráze. Podporují politické strategie celoživotního vzdělávání a zaměstnanosti, které přenášejí do přímé podpory občanů. Dobře koordinovaný systém celoživotního poradenství vytváří kontinuitu v podpoře vzdělávání, profesní přípravy a zaměstnatelnosti a co je nejdůležitější, objasňuje občanům nabízené možnosti. Poradenství je pozitivní odpovědí na sociální a ekonomickou nestabilitu – jeho tématem je přizpůsobivost v teorii a praxi.

Úplný překlad zprávy v českém jazyce in Zpravodaj NÚV 2/2015, s. 6-9. Celý článek je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

2014

 

No. 6/2014 Rámce kvalifikací

Listopad 2014

Stručná zpráva Cedefopu rekapituluje dosavadní vývoj v rámcích kvalifikací, které nabývají na významu, přesto však stále přetrvávají překážky v jejich zavádění. První práce na Evropském rámci kvalifikací (European qualifications framework – EQF) byly zahájeny před 10 lety na podzim roku 2004. Tato iniciativa částečně přispěla k tomu, že se rámce kvalifikací stávají integrální součástí téměř všech systémů OVP v Evropě. Mnohé země a regiony i mimo Evropu (např. asijskotichomořská oblast) rychle vytvářejí a zavádějí rámce kvalifikací. Cedefop po celou dobu systematicky mapoval a analyzoval postupný vývoj rámců kvalifikací v různých uspořádáních a z různých důvodů.

Aby systém národních rámců kvalifikací fungoval správně, je nejdůležitější zavést metodu výsledků vzdělávání. Pro země to představuje rozsáhlé diskuse o spojení mezi různými kvalifikacemi a o jejich relativní hodnotě. Více zemí nyní při vytváření standardů kvalifikací odkazuje na úrovně NRK. Používají i úrovně založené na výsledcích vzdělávání pro posílení konzistentnosti mezi kvalifikacemi a vzdělávacími institucemi.

NRK mohou plně fungovat pouze v případě, že koncoví uživatelé – tj. žáci, rodiče, učitelé a pracovníci v poradenství – o nich vědí. Většina zemí ještě nedosáhla takové informovanosti. Má-li být NRK viditelný a pomáhat žákům při plánování vzdělávací dráhy, musí být jeho úrovně použity jako orientační body na všech stupních a pro více účelů: databáze kvalifikací by měly odrážet úrovně rámce; standardy a programy by měly též odkazovat na úrovně; poradci by měli používat rámec jako nástroj a výsledky vzdělávání a profesní přípravy by mělo být možné identifikovat podle úrovní NRK (a EQF).

V posledních letech země věnují více pozornosti tzv. externím kvalifikacím, udíleným neformálním a soukromým sektorem. Otevírání rámců vůči těmto kvalifikacím zvyšuje celkovou transparentnost a zároveň posiluje spojení mezi počátečním (odborným) vzděláváním, poskytovaným převážně veřejným sektorem, a dalším odborným vzděláváním nabízeným jinými poskytovateli a podniky. Budoucí úspěch NRK bude převážně záviset na tom, zda rámce budou považovány za adekvátní mimo formální veřejné vzdělávání a přípravu.

Evropský rámec kvalifikací 

Od září 2009 do listopadu 2014 prezentovalo 26 zemí referenční zprávy ukazující, jak se národní rámce vztahují k EQF, a zbylé zprávy se očekávají v roce 2015. Informace shromážděné v procesu přiřazování přispívaní rovněž k větší transparentnosti kvalifikací na národní a evropské úrovni.

Stále však zůstávají náročné úkoly - národní zprávy obvykle neposkytují informace o tom, jak bylo dosaženo rozhodnutí o přidělení úrovní kvalifikacím nebo druhům kvalifikací. Někdy je nejasné, které kvalifikace jsou v NRK zahrnuty, protože právní či politická rozhodnutí nemusí být ještě ukončena, nebo chybí správný formát pro prezentování těchto informací. V mnoha případech příslušné zprávy nepopisují, jak jsou různé aspekty přiřazování navzájem provázány – např. zda a jak zajišťování kvality umožňuje posun k metodě výsledků vzdělávání a ke stanovení úrovně kvalifikací.  

Úplný překlad zprávy v českém jazyce in Zpravodaj NÚV 12/2014, s. 5-7. Celý článek je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

No. 5/2014 Rozmanitost kvalifikací 5. úrovně EQF

Srpen 2014

Úrovně Evropského rámce kvalifikací (European qualifications framework – EQF) ukazují, co žák umí, čemu rozumí a co může dělat na konci procesu vzdělávání nebo profesní přípravy. Díky globální povaze EQF mohou tyto výsledky učení poskytnout politickým činitelům spleť údajů o každé úrovni a druhu kvalifikace. Tato spleť je nejsložitější na 5. úrovni, kde výsledky učení procházejí několika subsystémy. Kvalifikace jsou testem míry průchodnosti mezi pododdíly systémů vzdělávání a profesní přípravy.

Příklady kvalifikací spojených s 5. úrovní EQF

Dánsko: univerzitní profesní diplom v logistickém managementu pro studenty, kteří ukončili dánské středoškolské vzdělávání nebo předchozí program odborného vzdělávání v obchodě a administrativě (krátký cyklus vysokoškolského vzdělávání).

Irsko: vyšší certifikát (Advanced certificate) v zemědělství pro budoucí zemědělce a kvalifikované pracovníky v zemědělství. Absolventi tohoto kurzu mohou také pracovat v managementu zemědělských podniků, v managementu a monitorování životního prostředí, v zemědělském průmyslu, prodeji a marketingu a v kontrole kvality.

Lucembursko: (specializované) vysvědčení vyššího technika pro asistenta vedení (BTS d‘assistant de direction) pro ty, kdo chtějí pracovat jako asistenti ředitele. Krátký cyklus vysokoškolského vzdělávání, připravující především pro zaměstnání. Vysvědčení o mistrovství (brevet de maîtrise) je požadováno pro některá povolání a mohou ho další profesní přípravou získat držitelé diplomu profesní způsobilosti (diplôme d’aptitude professionnelle – DAP). Držitelé této kvalifikace si mohou založit vlastní podnikání a přijímat učně v souladu se zákonnými ustanoveními pro založení podniku a učňovství. Například vysvědčení o mistrovství v oboru pekař–cukrář (brevet de maîtrise boulanger–pâtissier) v dalším OVP.

Nizozemsko: terciární odborná kvalifikace (Associate degree) v managementu malých a maloobchodních podniků je určena zaměstnancům v maloobchodě a v rychlém občerstvení, kteří se chtějí stát vedoucími (krátký cyklus vysokoškolského vzdělávání).

Portugalsko: diplom odborného technika (diploma de especializaçăo tecnológica – DET) v managementu v oblasti kvality, životního prostředí a bezpečnosti. Do katalogu národních kvalifikací byl zaveden v roce 2012. Může být získán různými cestami.

Spojené království (Skotsko): vyšší diplom z pokročilé chemie, rozvíjející teoretickou chemii a praktické dovednosti používané v laboratořích, rozvíjející znalosti pokročilé chemie i schopnosti samostatně studovat a myslet (všeobecné vzdělávání).

Zkoumáme-li 5. úroveň kvalifikací, zjišťujeme, že jejich složitost a rozmanitost je větší, než se dříve předpokládalo a hraje významnější roli na trhu práce a v dalším vzdělávání. Některé jsou klasifikovány jako ISCED 5B, jiné pod ISCED 4. Typicky sem patří krátké vysokoškolské programy, např. vysvědčení vyššího technika (brevet de technicien supérieur – BTS). Přesto se zhruba 50 % kvalifikací na 5. úrovni EQF nachází mimo „obvyklé“ institucionální uspořádání, v počátečním a dalším odborném vzdělávání a přípravě (OVP), ve všeobecném vzdělávání, nebo zcela mimo formální systém vzdělávání.

Rozmanitost kvalifikací 5. úrovně v Evropě Země lze rozdělit do čtyř skupin podle převládajícího druhu kvalifikací 5. úrovně:

  • Země, v nichž lze tyto kvalifikace získat pouze mimo systém formálního vzdělávání: ČR a Estonsko;
  • Země, které mají s 5. úrovní spojen jeden druh kvalifikace: Lotyšsko a Nizozemsko (krátký cyklus vysokoškolského vzdělávání); Rakousko (pětileté středoškolské programy a další OVP);
  • Kvalifikace vysokoškolského vzdělávání a profesní kvalifikace spojené s 5. úrovní: Dánsko, Belgie (Flandry), Lucembursko a Chorvatsko;
  • Země nabízející několik možností volby. Ve Francii, v Irsku, na Maltě a ve Spojeném království jsou kvalifikace 5. úrovně poskytovány odvětvovými orgány, soukromým sektorem a/nebo všeobecným vzděláváním.

Zkoumání různých druhů a účelů kvalifikací na 5. úrovni EQF může pomoci politikům určit mezery v oblasti systému kvalifikací, které kombinují požadavky trhu práce a vysokoškolského vzdělávání. Mohou používat 5. úroveň jako platformu pro vytváření nových kvalifikací tak, jak to již probíhá v Litvě a v Estonsku.

Výsledky učení na 5. úrovni EQF 

Znalosti - rozsáhlé a specializované faktické a teoretické znalosti v oboru práce nebo studia a uvědomování si mezí těchto znalostí 

Dovednosti - rozsáhlá škála kognitivních a praktických dovedností požadovaných při rozvíjení tvůrčích řešení abstraktních problémů 

Kompetenceřídit pracovní či studijní činnosti, při nichž dochází k nepředvídatelným změnám, a dohlížet na ně; posuzovat a rozvíjet své vlastní výkony a výkony ostatních 

Zdroj: Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení. Úř. věst., C111, 6. 5. 2008, s. 5.

Úplný překlad zprávy v českém jazyce in Zpravodaj NÚV 7-8/2014, s. 4-7. Celý článek je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

No. 4/2014 Rozvíjet učňovství v Evropě

Duben 2014

V průběhu hospodářské recese si některé země, např. Německo, Nizozemsko a Rakousko, vedly lépe a nezaměstnanost mládeže u nich zůstávala relativně nízká. To bylo částečně připisováno jejich systémům učňovství neboli duálním systémům, což zvýšilo zájem ostatních evropských zemí o tyto systémy.

Absolventi odborného vzdělávaní a přípravy (OVP) na střední úrovni kvalifikace mají celkově, zvláště však ti vyučení, snazší přechod do světa práce ve srovnání s absolventy všeobecného vzdělávání. Podle nejnovějších údajů vztahujících se na rok 2009 byla průměrná míra zaměstnanosti absolventů OVP ve věku 20 až 34 let v EU (kromě Chorvatska) 79,1 %, tj. zhruba o 5,6 procentních bodů vyšší než míra zaměstnanosti absolventů všeobecného vzdělávání ve stejném věku.

Mnoho vysoce kvalifikovaných nezaměstnaných hledá práci, a tak se zaměstnavatele snaží najít toho nejvhodnějšího pracovníka hned, nikoli školit někoho se slibným potenciálem. Studie pracovních sil z roku 2013 zjistila, že pouze 7 % zaměstnavatelů je ochotných znovu definovat přijímací kritéria, i kdyby tak byl nábor snadnější. Učňovství a možnosti učení na pracovišti pro nezaměstnané dospělé mohou poskytovat pracovní zkušenosti a snižovat riziko podniků při náboru, umožňují jim rozšiřovat zdroje pro nábor a snadněji obsazovat volná místa.

Spolupráci mezi všemi zainteresovanými stranami (stát, školy, zaměstnavatelé a odborové svazy) v řízení a poskytovaní OVP lze dosáhnout toho, že OVP bude, lépe reagovat na měnící se poptávku po kvalifikacích upravováním kurikul na střední úrovni. Tato spolupráce se rozvíjí i na terciární úrovni, což je důležité pro plnění současné a budoucí poptávky trhu práce po vědeckých a odborných silách na vysokoškolské úrovni.

Přes všechny výhody má učňovství, tak jako OVP obecně, problémy se svou image, přinejmenším v některých zemích. V roce 2012 byla o něco více než polovina (50,5 %) žáků středních škol v počátečním OVP. Mezi jednotlivými zeměmi však jsou velké rozdíly od 70 % v Rakousku k pouze 13 % na Kypru.

Evropská komise spustila v červenci 2013 Evropskou alianci pro učňovství. Na evropské konferenci o učňovství (organizovaná EK a Cedefop) konané 7. - 8. května 2014 měli zástupci evropských zemí příležitost sdílet praktické zkušenosti o systémech učňovství. Aliance se zaměřuje zároveň na zlepšení kvality a nabídky učňovství v EU a na zlepšení jeho image.

Učňovství je tradičně spojováno se středním vzděláváním, programy učňovství jsou však nabízeny i na terciární úrovni. Například v Polsku a ve Spojeném království jsou stáže nebo pracovní umístění součástí vysokoškolských programů. Rumunsko zvyšuje počet stáží pro vysokoškolské studenty. Ve Švédsku veškeré vysoké odborné školství kombinuje školní vzdělávání s přípravou na pracovišti. Nizozemsko poskytuje krátké cykly vysokoškolského vzdělávání, které obvykle trvají dva roky.

Úplný překlad zprávy v českém jazyce in Zpravodaj NÚV 5/2014, s. 7-10. Celý článek je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

No. 3/2014 Nesoulad v kvalifikacích a co se za ním skrývá

Březen 2014

Příčinou nezaměstnanosti v Evropě není nedostatek kvalifikovaných lidí, ale skutečnost, že se plýtvá nejkvalifikovanějšími pracovními silami, konstatuje březnová zpráva Cedefopu (Briefing Note No 9087).

Globální finanční a ekonomická krize vedla v mnoha zemích EU ke znepokojivě vysoké míře nezaměstnanosti a podzaměstnanosti. Šetření však ukazují, že více než jeden ze tří zaměstnavatelů má problémy s obsazením volných pracovních míst. Nejnovější šetření evropských podniků na jaře 2013 prokázalo, že zhruba 40 % firem v celé EU mám potíže s nalezením zaměstnanců se správnými kvalifikacemi.

Také v šetření Eurobarometru z roku 2010 bylo zjištěno, že pro 33 % zaměstnavatelů je nedostatek lidí se správnými kvalifikacemi mezi uchazeči o zaměstnání hlavním problémem při obsazování volných míst.

Podle šetření pracovních sil 2013 v průměru více než 25 % zaměstnavatelů v 17 členských státech hlásilo problémy s přijímáním. 34 % z těchto zaměstnavatelů mluvilo o nedostatku odborných kompetencí, 19 % uvádělo, že uchazečům chyběly i způsobilosti k fungování na pracovišti.

Mnozí zaměstnavatelé a političtí činitelé tvrdí, že tyto problémy způsobuje špatná příprava mladých absolventů a jiných pracovníků. Domnívají se, že za vysokou míru nezaměstnanosti může nesoulad kvalifikací v evropských hospodářských systémech. Ukazuje se však, že většinou za rostoucí nezaměstnanost provázenou potížemi při obsazování volných míst jsou odpovědné spíše jiné faktory než nedostatek kvalifikací.

Nesoulad v kvalifikacích ovšem neznamená pouze nedostatek kvalifikací. Slabá poptávka po zaměstnancích zvyšuje konkurenci o pracovní místa a lidé jsou ochotnější přijmout zaměstnání, které neodpovídá jejich úrovni kvalifikace. V EU je asi 29 % vysoce kvalifikovaných pracovníků na místech vyžadujících střední až nízkou úroveň kvalifikace, tzn., že jsou překvalifikovaní.

Úplný překlad zprávy v českém jazyce in Zpravodaj NÚV 4/2014, s. 7-10. Celý článek je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

No. 2/2014 Mezi vzděláváním a zaměstnatelností

Únor 2014

Úspěchy Cedefopu v roce 2013 a plány na rok 2014

Dle slov nového ředitele Jamese Calleji by rád CEDEFOP zachoval svoje dosažené vysoké standardy a poskytoval informace a odpovědi na otázky tvůrcům politik, zabývajících se nezaměstnaností a podporou lidí opouštějících odborné vzdělávání a přípravu. Cedefop věří, že je důležité podporovat ty, kteří potřebují získat dovednosti a kompetence, které potřebuje současný a budoucí trh práce. Dalším cílem Cedefopu je se i nadále intenzivně věnovat tématu uznávání dovedností a kvalifikací.

Po mnoho let Cedefop úspěšně řídil a koordinoval výměny v programu studijních návštěv. Tento program skončí letos v červnu, v roce 2014 ještě proběhne přibližně 160 studijních návštěv (od ledna do června). Projektu se zúčastnilo asi 2 513 lidí z 34 zemí a 97% jich bylo s obsahem své návštěvy spokojeno.

Cedefop je každých pět let externě hodnocen Evropskou komisí. Ta velmi ocenila jeho práci, zejména to, že byl Cedefop velmi úspěšný v práci na modernizaci systémů odborného vzdělávání a přípravy. Cedefop měl rovněž významný vliv na posílení spolupráce mezi zúčastněnými stranami politiky odborného vzdělávání a přípravy v Evropě.

Tématem, kterému je třeba věnovat pozornost, vysoká nezaměstnanost mladých lidí, zejména na jihu Evropy, tu by pomohlo zmírnit zavedení kariérového poradenství co nejdříve v rámci středoškolského vzdělávání. Podle Jamese Calleji je reálnou alternativou k vysokoškolskému vzdělávání systém odborného vzdělávání a přípravy (OVP), například německý duální systém odborného vzdělávání a přípravy by mohl být přijat jako model ve prospěch pracovních trhů právě v jižní Evropě.  

Úplný překlad zprávy v českém jazyce in Zpravodaj NÚV 2/2014, s. 6-9. Celý článek je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

No. 1/2014 Udržet mladé lidi v (odborném) vzdělávání: co funguje?

Leden 2014

Příliš mnoho mladých lidí opouští vzdělávání (včetně odborného) příliš brzy. Tito lidé jsou více ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností, chudobou a delikvencí a v současnosti stojí evropskou ekonomiku 1,25 % z HDP. Lze tento vývoj zastavit?

Kdo jsou například lidé předčasně opouštějící vzdělávání?

Za současného stavu nejsou míry předčasných odchodů v EU srovnatelné.

* Povinná školní docházka nekončí ve všech zemích ve stejném věku; pohybuje se od 15 do 18 let. 

* Definice a pojetí předčasného opouštění školy a odpadlictví se v jednotlivých zemích liší. 

* Současné statistiky neukazují, zda ti, kdo předčasně opustili vzdělávání, se do něj vrátí později nebo v dospělosti.

* Evropské statistiky nerozlišují mezi těmi, kdo opustili odborné vzdělávání, a těmi, kdo opustili všeobecné vzdělávání, některé národní statistiky ano.

V Evropě je dobře známý sociální profil těch, kdo pravděpodobně opustí vzdělávání předčasně. Odpadlíci jsou spíše muži, s nízkým sociálněekonomickým statusem, a patří ke zranitelným sociálním skupinám (např. migranti), nebo mají potíže s učením. Odborné vzdělávání nabízí velký výběr oborů a přitahuje žáky, kteří mu dávají přednost před všeobecným vzděláváním. Z těchto důvodů může pomáhat s reintegrací těch, kdo předčasně opustili školu, do vzdělávání.

Z jakých důvodů předčasně mladí lidé opouštějí OVP?

Mladí lidé mohou začít v nějakém programu, rozhodnou se však odejít, když si uvědomí, že to nebyla správná volba – druh/úroveň programu nebo povolání jim nevyhovuje – nebo z jiných důvodů. V tomto stadiu také potřebují poradenství, aby jim pomohlo v rozhodování o dalších krocích. Bez dobrého poradenství může být předčasný odchod spuštěn také přechodnými překážkami. Míru předčasných odchodů mohou ovlivnit i charakteristiky trhu práce, například v expandujícím sektoru služeb jsou pracovní místa méně regulovaná, a tím nestimulují k získání odborné kvalifikace. Zaměstnavatelé mohou nabízet učňům zaměstnání před ukončením profesní přípravy; nebo mohou lidé prostě opustit profesní přípravu a emigrovat v případě, že nekvalifikovaná práce v zahraniční je výnosnější než kvalifikovaná práce doma.

Jaká opatření například země přijímají?

  • Země začaly integrovat pracovní praxi a kompetence v plánování kariéry do kurikul povinného vzdělávání a posilovat poradenské činnosti tak, aby pomohly mladým lidem při výběru vhodného vzdělávání, profesní přípravy a kariérní dráhy. Většina zemí posílila poradenství, koučování a multidisciplinární podporu (týmy učitelů, poradců, psychologů, sociálních pracovníků atd.) v rámci OVP.
  • Učení se na pracovišti či učňovství bylo buď zavedeno, nebo přizpůsobeno tak, aby přilákalo mladé lidi, kteří by jinak mohli přerušit své vzdělávání (např. Španělsko a Kypr). Jsou nabízeny také služby „spojující“ podniky a žáky (např. Spojené království).
  • Pro vstup do oborů, v nichž je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, nabízejí některé země žákům finanční stimuly tak, aby zůstali v OVP, nebo spojují tyto stimuly s docházkou a výsledky žáků (např. Maďarsko a Litva).
  • Například v České republice vytvářejí některé podniky partnerství se školami a nabízejí finanční podporu žákům. Ti mohou získat zaměstnání na své úrovni kvalifikace, pokud s podnikem uzavřou na určitou dobu smlouvu. To může být nabídnuto v případě, že žáci úspěšně ukončí profesní přípravu.

Validace je důležitá

Validace výsledků neformálního a informálního vzdělávání může pomoci lidem získat kvalifikace OVP. Tak mohou získat nejen zaměstnání, ale i nové vyhlídky na vzdělávání. Portugalsko je velmi úspěšné ve snižování vysoké míry předčasných odchodů ze vzdělávání díky využívání validace. Ukazuje se, že OVP, zaměstnanost a sociální politika se musí vzájemně doplňovat. Národní politika poskytuje rámec, avšak silná partnerství mezi sektorem (odborného) vzdělávání, sociálními partnery, úřady práce, pracovníky s mládeží a sociálními pracovníky na regionální a místní úrovni mohou podporovat žáky, odborné školy a podniky tak, aby pomohly většímu počtu mladých lidí získat správné kvalifikace. 

Úplný překlad zprávy v českém jazyce in Zpravodaj NÚV 1/2014, s. 7-9Celý článek (pdf) je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

2013

 

No. 8/2013 Rámce kvalifikací v Evropě: utvrzovat správná spojení

Prosinec 2013

Národní rámce kvalifikací se vytvářejí a začínají fungovat, a proto by měly být nyní spojeny s dalšími politickými strategiemi. Zavádění rámců kvalifikací založených na výsledcích učení je v současnosti globálním fenoménem. Podle publikace, kterou nedávno společně vydal Cedefop, ETF a UNESCO, byly rámce kvalifikací buď ustaveny, nebo se vytvářejí ve 142 zemích. 

Osm úrovní Evropského rámce kvalifikací (European qualifications framework – EQF) umožňuje srovnávat všechny druhy a úrovně kvalifikací z různých zemí, subsystémů a učebních prostředí. Na realizaci EQF nyní spolupracuje celkem 36 zemí: 28 členských států EU plus Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Island, Lichtenštejnsko, Černá hora, Norsko, Srbsko, Švýcarsko a Turecko.

Koncem letošního roku 22 z těchto zemí (Rakousko, Belgie/FL, W, Bulharsko, Chorvatsko, ČR, Dánsko, Estonsko, Francie, Německo, Island, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Spojené království) formálně připojí své národní úrovně kvalifikací k EQF. Ostatní země by se měly připojit v průběhu příštích dvou let. Národní certifikáty, diplomy a dokumenty Europassu budou nakonec včleněny do odpovídající úrovně EQF. Tak už se stalo v případě Dánska, Estonska, Irska, Francie, Litvy a Portugalska.

Překlad zprávy v českém jazyce in Zpravodaj NÚV 12/2013, s. 6-8Celý článek (pdf) je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

No. 7/2013 Návrat ke vzdělávání, návrat do práce

Říjen 2013

Jak účinně pomoci méně kvalifikovaným z nezaměstnanosti

Problematika nezaměstnanosti mladých lidí je od roku 2008 čím dál častějším tématem evropské politiky. Další skupinou, kterou zasáhla ekonomická krize, jsou ovšem také osoby s nižší kvalifikací. Ti se potýkají s nejvyšší nezaměstnaností napříč celou Evropou.  Nedávná studie Cedefopu potvrzuje účinnost vzdělávacích programů ušitých na míru této skupině nezaměstnaných.

Dospělé s nižší kvalifikací, jinými slovy lidé ve věku 25 až 64 let s nedokončeným středním vzděláním, postihl od roku 2008 vůbec nejvyšší nárůst nezaměstnanosti. Ačkoli jejich podíl v populaci spíše klesá, v absolutních číslech je to stále 70,7 milionu obyvatel Evropské unie. Následující graf ukazuje nárůst nezaměstnanosti u této skupince srovnání s celou dospělou populací (25-64).

Publikace Cedefopu informuje o tom, co je to vzdělávání zaměřené na uplatnění (work-based leasing) a jak může pomoci skupinám nejvíce ohroženým nezaměstnaností a sociálním vyloučením.

Celý článek (pdf) je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

No. 6/2013 Možnosti a výzvy pro Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET)

Červenec 2013

Evropský systém pro přenos kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu - ECVET je jedním z evropských nástrojů, který byl navržen proto, aby napomohl transparentnosti systémů odborné přípravy. Jeho cílem je zjednodušit studentům pohyb mezi vzdělávacími institucemi, ať už na národní nebo mezinárodní úrovni. ECVET umožňuje přenos jednotek výsledků učení, funguje prostřednictvím partnerství mezi institucemi a eliminuje potřebu dvojího (opakovaného) hodnocení studentů, kteří se mezi těmito institucemi pohybují. 

Kvalifikace lze definovat jako kombinaci jednotek výsledků učení. Tam, kde to národní systém odborného vzdělávání a přípravy umožňuje, mohou být jednotky výsledků učení uznány bez ohledu na to, kde a jak byly získány a mohou být použity na trhu práce a k získání plné kvalifikace. Poslední monitorovací zpráva ukazuje na představu většiny zemí o ECVETU jako o nástroji umožňujícím přeshraniční spolupráci - mobilitu studentů odborných škol. Analýza financování projektů, využívajících principů ECVETu, ukazuje na to, že ECVET spoléhá především na fondy EU jako na hlavní zdroj financování a pouze několik zemí uvolňuje prostředky také zvláštních (národních) zdrojů. Státy ovšem postupně zřizují svá národní kontaktní místa pro ECVET (vzestup z 15 míst v roce 2011 na 26 v roce 2012), vyjasňují i úlohu jednotlivých orgánů a diseminují informace o ECVET. Většina zemí se soustředí na politický kontext, tedy postupné zavádění ECVETu- např. tím, že ve svých národních kvalifikačních systémech představuje přístup zaměřený na výsledky učení. Na druhou stranu ale 4 ze33 zemí uvádí, že se strategií zatím vyčkávají.

Téměř polovina respondentů (48 %) uznává důležitost ECVETu zejména pro implementaci výsledků učení. ECVET je napojen i na další evropské nástroje, např. Evropský rámec kvalifikací (EQF) i národní rámce kvalifikací (NRK) vytvářejí zavedením výsledků učení do kvalifikací na různých úrovních jednu z podmínek pro rozvoj ECVETu. Další z nástrojů – EQAVET (Evropský referenční rámec pro zajišťování kvality) zavádí postupy a pokyny pro zlepšení a udržení kvality v rámci jednotlivých systémů kvalifikací, čímž zajišťuje transparentnost a důvěru mezi evropskými zeměmi. Vzhledem k tomu, že informovanost a povědomí o ECVET jsou zatím poměrně nízké, hraje také kariérové poradenství důležitou roli v informování jednotlivců o tom, jak může být ECVET užitečný právě jim.

Systémem, který usnadňuje přenos kreditů mezi vysokoškolskými vzdělávacími institucemi je ECTS  (Evropský kreditní systém pro transfer a akumulaci - systém pro terciární vzdělávání). Zatímco v současné době se ECTS a ECVET rozvíjejí samostatně, v budoucnu by se pomyslné mosty mezi oběma systémy mohly propojit a usnadnit prostupnost mezi odbornými a jinými kvalifikacemi. Současné pokusy definovat ECTS, ve smyslu výsledků učení, mohou být krokem ke konvergenci těchto dvou systémů.

V současné době se vede také diskuze k přiřazování a užívání kreditních bodů v ECVET. Přestože země souhlasí s postavením ECVET na jednotkách výstupů z učení, je pro ně obtížné definovat přiřazení kreditních bodů k těmto výsledkům. Kreditní body jsou navíc považovány za nekompatibilní s národními systémy, které přidělují kredity na základě teoretické doby učení, tj. na základě vstupů učení i výsledků.

Národní systémy nicméně potřebují vytvořit standardy hodnocení vycházející z výsledků učení a umožnit uznávání a hromadění kreditů mezi jednotlivými zeměmi. Většina zemí EU je nyní ve fázi vytváření základů pro širší využití ECVETu. Dopady fungování ECVET u jako nadnárodního systému přenosu kreditů, který umožňuje mobilitu studentů odborného vzdělávání, zůstávají prozatím omezené, nicméně ECVET může přispět k uznávání výsledků učení a umožnit shromažďování kreditů ve vztahu ke kvalifikacím, žádoucí by proto bylo, aby se stal pevnou součástí národních politik celoživotního vzdělávání v souladu s rozvíjející se praxí validace.

Celý článek (pdf) je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

No. 5/2013 Cesty k obnově: tři scénáře vývoje kompetencí a trhu práce pro rok 2025

Červen 2013

Lidé potřebují mít ty „správné“ kvalifikace bez ohledu na to, jak si vede ekonomika. Projekce Cedefopu pro nabídku kvalifikací a poptávku po nich v EU v souladu s dřívějšími prognózami předpokládají postupný návrat k růstu pracovních příležitostí a usuzují, že pracovní síly budou starší a lépe kvalifikované. Hovoří se o třech možných scénářích vývoje, základním, optimistickém a pesimistickém. Cedefop zdůrazňuje, že měnící se ekonomické podmínky mohou výrazně ovlivnit pracovní trh do roku 2025. Většina nově vytvářených pracovních míst bude vyžadovat větší kompetence, ne-li vyšší kvalifikaci. V čase kolísající nedostatek kvalifikovaných pracovních sil se týká oblastí IT, matematiky a strojírenství, na druhou stranu nadbytečná kvalifikace vede k demotivaci a redukci produktivity práce. Ztráta pracovních návyků a získaných dovedností nezaměstnaných může vést k dlouhodobé nezaměstnanosti.

Základní scénář ekonomického vývoje počítá v roce 2025 se zaměstnaností kolem 243 milionů občanů zemí EU, optimistický scénář vychází z čísla 245,5 milionů zaměstnaných Evropanů. Oproti tomu pesimistický scénář naopak výrazně snižuje prognózu zaměstnanosti a počítá s číslem 235 milionů v důsledku dlouhodobého ekonomického propadu. Výpočty ukazují, že podle základního a optimistického scénáře EU splní či bude blízko ke své referenční úrovni míry zaměstnanosti, která má v roce 2020 pro 20–64leté činit 75 %. Pesimistický scénář naznačuje, že cíl nebude splněn, protože míra zaměstnanosti dosáhne kolem 72 % v roce 2020 a 73 % v roce 2025. Všechny tři scénáře možného vývoje včetně optimistického předpokládajícího masivní ekonomické oživení však ukazují na potřebu změn v rozvíjení a využívání dovedností v Evropě.

Optimistický scénář např. předvídá, že od nynějška do roku 2025 bude 43,7 % z celkového počtu pracovních příležitostí vyžadovat kvalifikace vysoké úrovně a 46 % kvalifikace střední úrovně. V základním scénáři vyžaduje 44 % zaměstnání vysokou úroveň a 45 % střední úroveň. Podle pesimistického scénáře budou obě úrovně kvalifikací vyžadovány zhruba stejně u 45,2 % zaměstnání.

Prognózy naznačují, že v sektorech distribuce, dopravy a podnikových služeb bude vytvořeno nejvíc nových pracovních příležitostí. Avšak změny v podílech jednotlivých sektorů na zaměstnanosti se zpomalují, což ukazuje, že se po několika letech restrukturalizace může evropská ekonomika stabilizovat. Aby získané dovednosti lépe odpovídaly potřebám trhu práce, je důležité, aby dobře fungovalo pracovní a kariérové poradenství. Větší mobilita pracovních sil může také napomoci obsadit některá volná pracovní místa, EU kromě toho činí se kroky k řešení nezaměstnanosti mladých lidí. Iniciativa Evropské komise pro zaměstnanost mládeže z prosince 2012 navrhla zavedení tří opatření:

  • Záruka pro mladé lidi. Mladí lidé do 25 let dostanou nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovství nebo stáže do čtyř měsíců po odchodu ze vzdělávání nebo po tom, co se stanou nezaměstnanými.
  • Rámec kvality pro praxe, který má pomoci zajistit kvalitní pracovní zkušenost pro mladé lidi a zabránit tomu, aby praktikanti byli využívání jako levná pracovní síla.
  • Evropská aliance pro zlepšení učňovství, která je důležitá pro šíření společného úsilí o podporu učení a profesní přípravy na pracovišti. Bez angažovanosti podniků by nemohla snaha pomoci mladým lidem vstoupit na trh práce uspět. Mají-li podniky prosperovat, musí zvažovat, jak využít lépe kvalifikované pracovní sily tak, aby získaly konkurenční výhodu.

Překlad zprávy v českém jazyce in Zpravodaj NÚV 7-8/2013, s. 8-11Celý článek (pdf) je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.

 

No. 4/2013 Dovednosti pro nízkouhlíkovou Evropu

Duben 2013

Světové prognózy pro nadcházející desetiletí předpokládají menší populaci v Evropě a pomalejší růst HDP, než se předpokládalo před lety. Změny klimatu a s tím související jevy (povodně, sucho, hladomor) mohou být příčinnou vysokých ekonomických nákladů v budoucnosti, EU chce proto do roku 2020 (součást Strategie EU 2020) snížit emise skleníkových plynů o nejméně 20% oproti úrovni roku 1990, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie o 20% a snížit spotřebu energie vzhledem k předpokládané úrovni roku 2020 o 20%. Nová studie Cedefopu „Dovednosti pro nízkouhlíkové hospodářství“ upozorňuje, že udržení vysoké zaměstnanosti při přechodu na nízkouhlíkové hospodaření vyžaduje inovativní a vstřícnou politiku v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, která podpoří rozvoj dovedností potřebných v nízkouhlíkové ekonomice. Dobrou zprávou je, že přechod k ekologičtějšímu hospodaření vytvoří nová pracovní místa, výzvou pro EU je najít optimální mix politik tak, aby mohly být cíle energetické politiky a politiky zaměstnanosti do roku 2020 splněny. Rozvoj nízkouhlíkového hospodářství vyžaduje zvýšení účinnosti využívání zdrojů a snižování uhlíkové náročnosti výroby a spotřeby v celém dodavatelském řetězci. Přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku lze chápat jako strukturální změnu, která nevyhnutelně povede ke změně odvětvové i profesní struktury.

Některé sektory a regiony zaznamenají zvýšenou poptávku po konkrétních výrobcích a službách, jiné budou zatížené zvýšenými náklady na zdroje a nižší poptávkou. S postupující restrukturalizací zanikají pracovní místa v některých odvětvích a naopak vzniká poptávka po nových místech s požadavky na jiné dovednosti.

Pro dosažení energetických cílů a cílů v oblasti zaměstnanosti by měly být splněné tři podmínky: dovednosti stávajících pracovních sil by měly být aktualizované nebo nastavené tak, aby se pracovníci mohli dobře přizpůsobit měnícím se úkolům a technologiím; mladí a nezaměstnaní lidé by měli být úspěšně (re)integrováni do pracovního procesu a zaměstnavatelé i jednotlivci by měli mít přehled o kvalifikačních potřebách a volných pracovních místech. Evropské země dosáhly dosud omezeného pokroku při identifikaci dovedností nezbytných pro nízkouhlíkové hospodářství a začlenění tohoto porozumění do ucelených systémů odborného vzdělávání a přípravy. Národní strategií pro zelené dovednosti disponuje prozatím pouze několik členských států (Francie, Rakousko a Velká Británie).Takové strategie zdůrazňují závislost nízkouhlíkové politiky na dostupnosti kvalifikované pracovní síly a měly by zahrnovat i opatření pro pružnější a dynamičtější programy odborného vzdělávání a přípravy na místní, odvětvové a regionální úrovni.

Studie Cedefopu zdůrazňuje potřebu dále modernizovat evropské systémy odborného vzdělávání a přípravy a rozvíjet programy schopné vytvářet dovednosti potřebné pro podporu nízkouhlíkové budoucnosti. Vychází přitom z šestnácti případových studií, které ukazují, jak systém odborného vzdělávání a přípravy reaguje na vývoj kvalifikačních potřeb ve vztahu k solárnímu vytápění, větrné energii či energeticky účinné silniční nákladní dopravě a logistice. Důležité pro realizaci rodícího se plánu na podporu přechodu systémů odborného vzdělávání a přípravy na nízkouhlíkové hospodářství jsou sociální dialog a spolupráce mezi vládou a sociálními partnery při identifikaci potřeb v oblasti kvalifikací a koncipování vzdělávacích programů; poskytování poradenství a impulsů k postupné modernizaci kvalifikací a úpravám akreditačních systémů; poskytování odborného vzdělávání a přípravy zaměřené na předvídání a identifikaci kvalifikačních potřeb; monitorování a vyhodnocování programů odborného vzdělávání a přípravy.

Celý článek (pdf) je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.
 
 

No. 3/2013 Kvalita je základním předpokladem vytvoření důvěry v kvalifikace

Březen 2013

Březnová stručná zpráva Cedefopu v úvodu konstatuje, že kvalifikace nemůže mít hodnotu, pokud nevzbuzuje důvěru. To, zda certifikát nebo diplom může být uplatněn v zaměstnání nebo při postupu do dalšího vzdělávání, závisí převážně na výsledcích vzdělávání osvojených absolventem, který úspěšně složil požadované zkoušky. Systematická opatření pro zajišťování kvality podporují důvěru v kvalifikace. Vzdělávací instituce, které postrádají opatření pro zajišťování kvality, riskují, že kvalifikace, které poskytují, budou považovány za falešné. Systémy zajišťováni kvality se tradičně zaměřují na poskytování vzdělávání, např. na kvalitu vyučování, vstupy a výstupy ve vzdělávání. Posun k výsledkům učení spolu s rychlým zaváděním obsáhlých rámců kvalifikací v evropských systémech vzdělávání a profesní přípravy znamená, že systémy zajišťování kvality by měly také posunout svá zaměření na vstupy a výstupy.

Orientace na výsledky učení, tj. co žák nebo učící se umí, čemu rozumí a co je schopen na konci vzdělávacího procesu dělat, utváří evropskou politiku a praxi ve vzdělávání a profesní přípravě. Očekává se, že výsledky učení učiní kvalifikace srozumitelnějšími, neboť poskytovatele kvalifikací přimějí k převzetí větší zodpovědnosti za ně a podpoří aktivní vzdělávání. Tradičně udělovaly kvalifikace vzdělávací instituce, např. univerzity, nebo veřejné úřady, např. ministerstva školství, nyní však udělují své vlastní kvalifikace i soukromé společnosti (zvláště nadnárodní), odvětvové orgány a mezinárodní organizace. Opatření pro zajišťování kvality proto musí platit i mimo veřejný sektor tak, abychom se vyvarovali rizika „falešných“ kvalifikací, které by ohrožovaly věrohodnost systému. Některé členské státy už na změnách pracují. Nizozemsko a Švédsko stanovily kritéria kvality a postupy umožňující zahrnout kvalifikace udělené mimo oblast formálního vzdělávání a přípravy do národního rámce kvalifikací (NRK). Chce-li soukromá společnost v Nizozemsku zahrnout svou kvalifikaci do NRK, musí ji mít nejprve akreditovanou po dobu pěti let, označit úroveň rámce kvalifikací, kterou pro ni považuje za nejvhodnější, definovat výsledky vzděláváni v souladu s hlavními prvky úrovně deskriptorů nizozemského NRK, specifikovat pracovní úvazek, definovat použité metody hodnocení a poskytnout spojení s příslušnými profesními profily.

Rychlý rozvoj rámců založených na výsledcích vzdělávání ukazuje, v čem spočívají evropské priority: učinit kvalifikace snadno srozumitelné (transparentní) a srovnatelné mezi jednotlivými zeměmi a zvýšit možnosti přechodu mezi vzdělávacími institucemi a různými dalšími vzdělávacími cestami (prostupnost). Dialog se všemi zapojenými aktéry by mohl zlepšit zajišťování kvality ve čtyřech hlavních dimenzích - v kvalitě výsledků učení, při hodnoceni a validaci, v oblasti standardů a konečně v oblasti kompetencí certifikačních institucí. Vývoj v evropském mechanismu řízení v oblasti vzdělávání a profesní přípravy by měl posílit spojení mezi zajišťováním kvality a rámci kvalifikací přizpůsobením obecných principů kvality doporučení EQF (Evropského rámce kvalifikací).

Překlad zprávy v českém jazyce in Zpravodaj NÚV 5/2013, s. 5-7. Celý článek (pdf) je k dispozici v anglickém jazyce zde, na stránkách Cedefopu.
 
 

No. 2/2013 Evropské referenční a expertní sítě odborného vzdělávání

Únor 2013

Únorový briefing note se věnuje výzvám spojeným se stárnutím pracovní síly na trzích práce v evropských zemích. Jak CEDEFOP konstatuje, změny věkové struktury pracovní síly již nebývají firmami hodnoceny jednoznačně negativně a velká část zaměstnavatelů v nich vidí příležitost. I přesto však nelze evropské firmy považovat za připravené na demografickou změnu, která v příštích desetiletích proběhne.

Adaptace na změněnou věkovou strukturu zaměstnanců může mít podobu podpory pracovních schopn